
Historická obec na stejnojmenné říčce leží 13 km jihovýchodně od Jihlavy. Je prvně připomínána r. 1234 a r. 2000 byla povýšena na město. Její jádro bylo r. 1990 prohlášeno památkovou zónou. Z místních památek vyniká zámek vzniklý přestavbou gotického hradu, barokní kostel, dva barokní mosty přes říčku Brtnici se sochařskou výzdobou, renesanční radnice, řada renesančních i barokních měšťanských domů a rodný dům evropsky proslulého architekta Josefa Hoffmanna (1870-1956) s muzejní expozicí. Železnice městem neprochází, křižují se tu však dvě silnice II. třídy č. 403 a 405.
Popisovaný hřbitov leží na jižním okraji města na levém břehu říčky.
Jakuba Většího sem vede lipová alej (Hřbitovní ulice), která pak pokračuje dále za město až k Rychlovskému rybníku. Dolní hřbitov byl založen po zrušení původního hřbitova u kostela sv. Jakuba Většího a nové pohřebiště bylo zřízeno kolem barokní kaple sv. Floriána ze 17. století. Nedostatek hrobových míst si pak v polovině 19. století vyžádal rozšíření za Hřbitovní ulici a tato část se označuje jako horní hřbitov. Centrální kříž na horním hřbitově pochází z roku 1843 a jeho vznik financoval František Hoffmann. Rodina Hoffmannů patřila po několik generací k brtnické honoraci a pocházel z ní i nejslavnější místní rodák, proslulý architekt a designér Josef Hoffmann (1870-1956). Ten také na dolním hřbitově navrhl hrobky svých rodičů, brtnického starosty Josefa Hoffmanna a jeho manželky Leopoldiny. Pozornost si zaslouží ale i řada dalších náhrobků významných brtnických měšťanů z 19. a 20. století. Zatímco na dolním hřbitově upoutá návštěvníky především barokní kaple sv. Floriána, na horním hřbitově je dominujícím prvkem pomník čtyř místních mužů, kteří zahynuli při přestřelce s Němci těsně před koncem druhé světové války 6. května 1945. Dolní i horní hřbitov jsou od roku 1958 zapsány na seznamu kulturních památek, v letech 2010-2011 proběhla renovace ohradních zdí..