kostel Nejsvětější Trojice na Křemešníku

Pamětní kniha vypravuje, že roku 1555 pelhřimovský měšťan Matouš Chejstovský spadl na útěku před lupiči do stříbrného dolu. Učinil slib, že jestli šťastně vyvázne, vystaví na vrcholu kapli ke cti Nejsvětější Trojice. A protože vyvázl, dal postavit na vrchu Křemešník dřevěnou kapli. Po ukončení třicetileté války byla v roce 1652 původní kaple nákladem obce Pelhřimov přestavěna na kapli kamennou jako poděkování za ukončení války. Posvěcena byla Arnoštem kardinálem Harrachem, arcibiskupem pražským. Tehdy sem byly přeneseny ostatky svatých mučedníků sv. Kandida, sv. Uršuly a sv. Martina papeže. Rok od roku přicházelo na toto poutní místo více a více věřících poutníků a proto byla kaple v roce 1752 přestavěna na barokní kostel. Z této doby také pochází pozoruhodný trojboký oltář. Poutní kostel je trojlodní, sálového typu s půdorysem ve tvaru kříže. Skládá se z hlavní obdélníkové lodi a tří kaplí na severovýchodní straně. V kamenném portálu vynikají dřevěné dveře se železnou mříží. V tympanonu nade dveřmi je zasazen trojúhelníkový reliéf z druhé poloviny 16. století znázorňující korunovaci Panny Marie. Kostel je bohatě zdoben malbami, vytvořenými převážně Janem Kalinou. Tyto malby jsou zajímavé především svou symbolikou. Jedná se o výjevy Božích vůlí, osmera Blahoslavenství a Božích ctností. Kromě mistrně ztvárněných fresek se zde nacházejí překrásné vitráže z roku 1936. Hlavní oltář z roku 1752 je zasvěcen Nejsvětější Trojici. Je zhotoven ze dřeva a má tvar rovnostranného trojúhelníku. Je tvořen třemi sloupy s pseudokorintskou hlavicí, které jsou nahoře spojeny korunou symbolizující Boží království. Před hlavním oltářem se nacházejí další dva vedlejší oltáře. Levý je zasvěcen Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a pravý Panně Marii. Součástí okolí kostela jsou dále kaple mrtvých, kaple korunovace Panny Marie, ambity, budova fary a školy.