Torzo pozdně barokních sloupkových božích muk z roku 1770. Dnes se z nich ale zachoval jen sokl a část dříku vysoká cca 1 metr. Sokl je hranolový, s rytými rámy, v přední části je hůře čitelný sedmiřádkový česky psaný nápis: NAKLA/ DEM/ LVKASE/ PARKANA/ Z BATE/ LOWA/ 1770. Chráněna od roku 1958.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 01/2020
Batelov (německy Battelau) je městys po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice. Má dlouhou historii, sahající do 13. století. Na jeho území lze nalézt řadu památek – dva zámky, farní a hřbitovní kostel, židovskou čtvrť se synagogou a hřbitovem, několik plastik a řadu božích muk a křížů. V Batelově je železniční nádraží, projíždí jím řada autobusových spojů. Cyklisté zde najdou několik cyklotras, pěší turisté mohou využít dvě značené turistické trasy a naučnou stezku.
28.1. 2020
historie

Torzo pozdně barokních sloupkových božích muk pochází z roku 1770. Ta měla původně podobu typickou pro obdobné památky v této části Vysočiny, dnes se z nich ale zachoval jen sokl a část dříku vysoká cca 1 metr. Sokl je hranolový, s rytými rámy, stále je ještě na něm v přední části čitelný sedmiřádkový česky psaný nápis: NAKLA/ DEM/ LVKASE/ PARKANA/ Z BATE/ LOWA/ 1770. Horní část dříku a kaplice chybí. Podle údajů z roku 1967 byla v té době již boží muka poškozena, nicméně byla ještě kompletní. Na hranolový dřík navazovala tvarově běžná lucerna, nicméně tato byla netypická, protože byla zděná, nikoliv tesaná. Byla čtyřboká, prolomená nikami, završena stříškou, polokoulí a kovaným křížem. Boží muka jsou chráněna jako památka od roku 1958.

Milan Caha (zdroj: https://pamatkovykatalog.cz), 28.1. 2020

Vysočina,  Jihlava  (JI), Batelov

Místa v okolí

 židovský hřbitov
 Batelov
 boží muka
 Batelov
 fara
 kašna
 synagoga
 smírčí kámen
 boží muka
 kostel sv. Barbory
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 kaple sv. Václava
 boží muka
 pamětní kámen
 Horní Cerekev
 boží muka
 Lísek
 boží muka
 pamětní kámen
 Švédské šance
 židovský hřbitov
 Janštejn
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 studánka Panny Marie
 boží muka
 kamenné mosty
 synagoga
 boží muka
 židovský hřbitov
 fara
 Nový Rychnov
 boží muka
 Třešť
 Roštejn
 kostel sv. Martina
 boží muka
 boží muka
 křížový kámen
 boží muka
 boží muka
 Žižkův kámen
 kostel sv. Kunhuty
 dřevěná zvonice
 kaple sv. Antonína
 Kostelec
 boží muka
 kaple sv. Kateřiny
 kostel sv. Kateřiny
 Mirošov
 kostel sv. Josefa
 boží muka
 Míchova skála
 kaple sv. Markéty
 Pípalka
 Větrný zámek
 Štamberk
 kostel sv. Jakuba
 Veselá
 boží muka
 kostel Božího těla
 boží muka
 boží muka
 stará radnice
 kaple sv. Jakuba
 nová radnice
 zvonice
 Nemojov
 Klepáček
 židovský hřbitov
 kaple svaté Rodiny
 Rantířov
 kostel sv. Vavřince
 Pavlov
 boží muka
 kostel sv. Jiljí
 kovárna
 kovárna
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Vavřince
 boží muka
 kostel sv. Víta
 smírčí kámen
 kostel sv. Mikuláše
 návesní kaple
 kostel sv. Václava
 karner sv. Trojice
 Stonařov
 fara
 Telč
 toleranční kostel
 radnice
 kostel Božího Těla
 mariánský sloup
 Telčský dům
 kostel sv. Ducha
 kostel sv. Anny
 Lannerův dům
 městské opevnění
 synagoga
 Libkova Voda
 boží muka
 Plandry
 židovský hřbitov
 Studená
 Oslednice
 kostel sv. Prokopa
 Žirovnice
 mlýn Zahrádky
 Staré Hory
 pivovar
 synagoga
 boží muka
 dům čp. 55
 Bavorův dům
 Legiodům
 Muzeum Vysočiny
 Neptunova kašna
 kašna Amfitrité
 morový sloup
 městské opevnění
 historické podzemí
 děkanství
 radnice
 Purkrabský dům
 děkanství a kaplanka
 městská šatlava
 kaple Olivetské hory
 zámek Říčanských
 radnice
 Šrejnarovský dům
 Altenhoferovský dům
 Městské divadlo
 Fárův dům
 kostel sv. Víta
 boží muka
 kaple sv. Kříže
 kaple sv. Václava
 kaple sv. Floriana
 boží muka
 boží muka
 Drechselova vila
 železniční most
 kaple sv. Anny
 boží muka
 hraniční kámen
 kaple sv. Mikuláše
 Popelín
 Palupín
 rozhledna Rudný
 Tůmův vrch
Základní informace místa
ID místa: 14654
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: křížek, boží muka
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 28.1.2020
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama