Židovský hřbitov neznámého stáří, sloužící kdysi početné židovské populaci Batelova. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1715. Pohřby do 2. světové války.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 10/2008
Batelovský židovský hřbitov je asi půl kilometru západně od náměstí, na mírném návrší nad silnicí na Švábov. Hřbitov je kromě zdi (místy se rozpadající) ohražen plotem z pletiva a branka v místech rozpadlé márnice v jihovýchodním rohu byla v říjnu 2008 zamčena. Na hřbitově jsou viditelné stopy údržby.
M.C., 1.11. 2008
historie

Židé se v Batelově usadili snad ve 2. čtvrtině 15. století, když byli vypovězeni z nedaleké Jihlavy. Lze předpokládat, že již tehdy zde vznikla první židovská náboženská obec. V 18. století a 1. polovině 19. století bylo batelovské ghetto velmi početné – povolení žít v Batelově mělo 26 židovských rodin, což tehdy mohlo představovat až 2000 osob. Na konci 19. století – v roce 1880 žilo v Batelově již jen 134 osob židovského vyznání (což představovalo 6 % obyvatel městyse), v roce 1900 tu žilo už jen 77 Židů (4 % obyvatel), v roce 1930 31 lidí (1 %). Ve 2. světové válce židovská obec zanikla a nebyla již obnovena. Kdy byl batelovský židovský hřbitov založen, není známo. Nejstarší čitelný náhrobek na hřbitově je z roku 1715. Poslední pohřby zde probíhaly do 2. světové války. Na hřbitově se dochovaly náhrobky barokního a klasicistního typu, většinou pouze s hebrejskými nápisy.

Milan Caha (zdroj: Jiří Fiedler: Židovské památky v Čechách a na Moravě, Sefer, 1992), 31.10. 2008

Vysočina,  Jihlava  (JI), Batelov

Místa v okolí

 fara
 boží muka
 boží muka
 smírčí kámen
 kašna
 boží muka
 synagoga
 Batelov
 Batelov
 kostel sv. Barbory
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 Lísek
 kaple sv. Václava
 Horní Cerekev
 boží muka
 pamětní kámen
 pamětní kámen
 boží muka
 Janštejn
 boží muka
 Švédské šance
 židovský hřbitov
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 kamenné mosty
 studánka Panny Marie
 židovský hřbitov
 synagoga
 Roštejn
 boží muka
 kostel sv. Martina
 Třešť
 boží muka
 fara
 Nový Rychnov
 Žižkův kámen
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 křížový kámen
 boží muka
 kaple sv. Kateřiny
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Kunhuty
 Kostelec
 Míchova skála
 boží muka
 Mirošov
 kaple sv. Markéty
 kostel sv. Josefa
 boží muka
 Pípalka
 Štamberk
 Větrný zámek
 boží muka
 kostel sv. Jakuba
 Veselá
 kostel Božího těla
 boží muka
 stará radnice
 nová radnice
 boží muka
 kaple sv. Jakuba
 Nemojov
 zvonice
 Klepáček
 kostel sv. Jiljí
 židovský hřbitov
 kaple svaté Rodiny
 kostel sv. Vavřince
 Pavlov
 Rantířov
 boží muka
 kostel sv. Víta
 boží muka
 kovárna
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Jáchyma
 Telč
 kostel sv. Vavřince
 Stonařov
 mariánský sloup
 radnice
 Telčský dům
 kostel sv. Ducha
 kostel sv. Anny
 synagoga
 kostel sv. Mikuláše
 Lannerův dům
 kostel sv. Václava
 boží muka
 městské opevnění
 návesní kaple
 Oslednice
 kostel Božího Těla
 toleranční kostel
 Studená
 Libkova Voda
 kostel sv. Prokopa
 Plandry
 mlýn Zahrádky
 Žirovnice
 židovský hřbitov
 pivovar
 Staré Hory
 synagoga
 boží muka
 dům čp. 55
 Bavorův dům
 Muzeum Vysočiny
 Neptunova kašna
 kašna Amfitrité
 Legiodům
 morový sloup
 radnice
 historické podzemí
 kaple Olivetské hory
 děkanství
 městské opevnění
 radnice
 Purkrabský dům
 Šrejnarovský dům
 Fárův dům
 kaple sv. Kříže
 děkanství a kaplanka
 městská šatlava
 Altenhoferovský dům
 Městské divadlo
 kostel sv. Víta
 zámek Říčanských
 boží muka
 kaple sv. Václava
 kaple sv. Floriana
 boží muka
 boží muka
 železniční most
 Drechselova vila
 kaple sv. Anny
 boží muka
 hraniční kámen
 Popelín
 Palupín
 kaple sv. Mikuláše
 rozhledna Rudný
 Tůmův vrch
Základní informace místa
ID místa: 6948
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: židovské památky
Stav místa: chátrající
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 1.11.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama