vnitřní nádvoří
© D Dohňanský, 07/2015
Pozdně gotickou tvrz postavili na hraně terasy nad levým břehem Puklického potoka krátce před rokem 1535 lenní držitelé vsi – buď rytíři z Petrovic nebo Franc Hordar. Nejstarší součástí stavby je zřejmě východní a část severního křídla, tvrz byla chráněna příkopem, jehož zbytky jsou dochovány na severozápadě a od východu pak rybník (existující ještě přinejmenším v polovině 19. století). Při renesanční přestavbě (dokončené podle letopočtu na portálu roku 1578) bylo rozšířeno severní křídlo, po roce 1720 získal zámek doplněním jižního a západního křídla dnešní rozsah. Klasicistní úpravy na počátku 19. století se dotkly zejména patra východního křídla. Poslední zásahy během první poloviny 20. století postihly převážně interiéry. Zámek je čtyřkřídlá jednopatrová budova. Východní a přilehlá část severního křídla jsou založené již za hranou terasy, ve svahu k levému břehu potoka, proto je tato nejstarší gotická část podsklepená. Terén zde nebyl zcela… číst dále
První písemná zmínka o obci Puklice pochází z roku 1318. Nachází se v dokumentu, kterým král Jan Lucemburský potvrzuje převod panství z olomouckého biskupství na pana Jana řečeného z Řecka. Po Janově smrti roku 1327 získává panství od krále Jindřich z Lipé. Páni z Lipé zde nikdy nesídlili a panství udíleli lénem svým straníkům. V 16. století je nejdříve získává lénem a roku 1535 kupuje jihlavský měšťan František Hordar. Pravděpodobně za něj byla postavena pozdně gotická tvrz, doložená při prodeji v roce 1535. Kolem roku 1578 byla tvrz renesančně přestavěna. Vítu Hordárovi byly za účast ve stavovském povstání zkonfiskovány ¾ majetku, Puklice mu však byly ponechány a rodu zůstaly do roku 1673. Poté se držitelé panství mnohokrát střídali: roku 1673 je koupil Jakub Manuel šlechtic Tümmel, s jeho dcerou je vyženil František Josef z Waderbornu, za něj někdy po roce 1720 zámek prošel barokní přestavbou. Roku 1731 jej… číst dále
|
Přihlášení |
