Sladovnický sloup na bývalém popravišti

Kamenný sloup, v památkovém katalogu pojmenovaný jako „Sladovnický“, byl vytvořen pravděpodobně v 17. století (i když některé prameny jej uvádí jako gotický) a připomíná jedno z mnoha jihlavských popravišť. Jihlava měla v historii několik popravišť, dvě z nich byla přímo na náměstí, ostatní pak zejména na návrších okolo historického jádra města. Jednotlivá popraviště byla více či méně „specializovaná“. Popraviště vedle Dlouhé stezky sloužilo k exekucím jen občas, častěji zde byla katům předávána těla jihlavských sebevrahů. Doložen je například případ z roku 1586, kdy se na půdě oběsila dívka jménem Weissová, kat její mrtvolu na tomto popraviště spálil. Podobně v těchto místech zahrabal mrtvolu podomka, který se v roce 1609 oběsil na půdě domu U zlatého lva. Sloup stojí na výrazném skalisku (dnes v soukromé zahradě) vedle cesty. Čtyřboký dřík má zkosené hrany, na přední straně rozšířené hlavice je erbovní štítek s reliéfem nástroje. Památkový katalog uvádí, že se jedná o sekeru, pravděpodobněji jde - i s ohledem na název sloupu - o „limpu“ - sladovnický nástroj, používaný v procesu výroby – rozhrnování, přerovnávání a uhlazování vrstvy vyklíčeného sladu při jeho sušení. Sloup je památkově chráněný od roku 1958.