
Objekt kostela je tvořen 21,5m dlouhým presbytářem s pětibokým závěrem a obdélným trojlodím halového typu. Na vnější fasádě presbytáře se nacházejí dvakrát odstupněné opěráky s armovaným nárožím, pultovými stříškami a završené kamennými sedlovými stříškami s vrcholící stříškou. Na jižní straně přiléhají k presbytáři tři později vybudované přízemní středověké místnosti s gotickou křížovou klenbou sloužící původně jako předsíně bočních vstupů. V některých lomených oknech se dochovaly raně gotické kružby. Z původní klenby presbytáře tvořené dvěma šestidílnými poli a šestipaprskovým závěrem zůstaly po jejím sejmutí v 18. století zachovány jen gotické jednoduché či trojdílné svazkové přípory dělené talířky a příporové konzoly s reliéfním vegetativním dekorem. V presbytáři byly odkryty zachované gotické figurální fresky a renesanční pozůstatky výmalby lze nalézt i na klenebních polích chrámové lodi. V západním vstupním průčelí kostela se zachoval architektonicky cenný sloupkový odstupněný portál stojící mezi opěráky a tři vysoká lomená gotická okna s kružbami.
Síňové trojlodí má tři čtvercová pole hlavní lodi, zatímco obě boční lodě opatřené rovněž třemi klenebními poli jsou užší. Lomené okosené arkády tohoto trojlodí vyrůstají z mohutných osmibokých profilovaných pilířů s dvojicemi přidružených přípor, které tak vytváří architektonicky jedinečný gotický prostor. Žebra křížových kleneb mají klínovou profilaci s jednoduchým výžlabkem. V severovýchodní části trojlodí se dochovalo původní gotické šnekovité schodiště vedoucí dříve na věž kostela, které bylo před započetím rekonstrukce na úrovni druhého patra zazděno a nyní je opět otevřeno na půdu kostela.
V průběhu 13. století byly postaveny obvodové zdi, vstupní portál a triumfální oblouk. K zaklenutí interiéru však došlo až koncem 14. století, patrně pod vlivem hutě Petra Parléře. V letech 1513 a 1523 byl klášter poškozen požáry, po nichž byl opravován v renesančním slohu. V letech 1604–1625 byl klášter dočasně opuštěn. V roce 1781 se klášterní komunita přestěhovala do sousední jezuitské koleje, kostel byl odsvěcen a předán armádě. Ta komplex užívala jako kasárna a skladiště až do roku 1947. V interiéru se dochovala socha Piety, přičítaná Janu Štursovi, který v jihlavských kasárnách pobýval v roce 1915. Od roku 1947 získala kostel do pronájmu Československá církev husitská. V roce 2005 kostel koupilo město Jihlava a zahájilo rozsáhlou rekonstrukci, jejímž cílem je odstranit necitlivé úpravy z „armádního“ období a vrátit jej do jeho původní podoby. Po rekonstrukci by měl prostor sloužit zejména kulturním účelům..
Pravděpodobné založení kostela
První písemná zmínka o kostele.
Kostel byl vysvěcen
Pokračuje výstavba kostela, dokončování obvodových zdí.
Zasnoubení potomků zesnulého krále Přemysla Otakara II.
Probíhaly další stavební úpravy
Kostel vyhořel při požáru města
Probíhala zde část jednání před vyhlášením tzv. basilejských kompaktát.
Je doložena dnes již zaniklá kaple sv. Barbory
Budova kostela opakovaně poškozena požárem.
Opět kostel vyhořel a zároveň přišel o střechu. Následovaly stavební úpravy v renesančním duchu.
Kostel a klášter byly opuštěny
Kostel zabrán pro protestanské bohoslužby.
Z vojenských důvodů byla stržena střecha
Kostel byl opravován a současně byla opravena i pobořená svatobarborská kaple.
Za kostelem byla vystavěna loretánská kaple, přístupná proraženým vchodem z presbytáře.
Kostel dostal novou střechu. A byla zbořena kaple sv. Barbory z důvodu výstavby nového křídla klášterního areálu.
Zchátralý kostel byl odsvěcen.
Kostel předán armádě a vnitřní prostory byly upraveny jako skladiště. Byla vystavěna příčka mezi trojlodím a presbytářem.
Z důvodu porušené statiky presbytáře byla odstraněna raně gotická klenba a některá okna byla zazděna.
Probíhaly stavební úpravy a kostel dále sloužil potřebám československé církvi husitské.
Presbytář byl armádou předán církvi a po jednoduchých úpravách sloužila k církevním potřebám. Příčka ještě nebyla odstraněna.
V presbytáři byla snesena cihlová klenba a nahrazena železobetonovou deskou a vytvořena trámová konstrukce napodobující žebrovou klenbu.
Kostel získalo ve dražbě město Jihlava. Byla podána žádost o grant na opravu.
Proběhla první etapa rekonstrukce kostela.
Kostel byl zpřístupněn veřejnosti ve dni otevřených dveří.