Synagoga postavena v roce 1794 na místě synagogy zničené požárem v r. 1790. Upravena v r. 1825. Po válce sbor Církve čs. husitské a klub zahrádkářů. I přes pozdější úpravy si zachovala klasicistní vzhled.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 10/2008
Židovské ghetto vzniklo východně od náměstí pravděpodobně hned v době, kdy se Židé usadili v Batelově po svém vyhnání z Jihlavy, důkazy o tom však chybí. Všechny starší domy – včetně synagogy – podlehly velkému požáru v roce 1790. Nově vystavěná židovská čtvrť tvoří poměrně dobře dochovaný celek s malým náměstím a několika úzkými uličkami. V 19. století zde bylo 14 obytných domů. Synagoga stojí v severozápadním rohu náměstíčka, na místě starší synagogy zničené spolu s ostatními okolními domy při požáru v roce 1790. Dostavěna byla v roce 1794, upravena byla v roce 1825. K bohoslužbám místní židovské obce sloužila do 2. světové války. V letech 1958–74 budovu využíval místní sbor Církve čs. husitské. V letech 1984–85 byla upravena na klub a sloužila místní organizaci svazu zahrádkářů. I přes pozdější úpravy si zachovala klasicistní vzhled.
Milan Caha (zdroj: Jiří Fiedler: Židovské památky v Čechách a na Moravě, Sefer, 1992), 31.10. 2008
historie

Židé v Batelově

Židé se v Batelově usadili snad ve 2. čtvrtině 15. století, když byli vypovězeni z nedaleké Jihlavy. Lze předpokládat, že již tehdy zde vznikla první židovská náboženská obec. V 18. století a 1. polovině 19. století bylo batelovské ghetto velmi početné – povolení žít v Batelově mělo 26 židovských rodin, což tehdy mohlo představovat až 2000 osob. Na konci 19. století – v roce 1880 – žilo v Batelově již jen 134 osob židovského vyznání (což představovalo 6 % obyvatel městyse), v roce 1900 tu žilo už jen 77 Židů (4 % obyvatel), v roce 1930 31 lidí (1 %). Ve 2. světové válce židovská obec zanikla a nebyla obnovena.

Milan Caha (zdroj: Jiří Fiedler: Židovské památky v Čechách a na Moravě, Sefer, 1992), 1.11. 2008

Vysočina,  Jihlava  (JI), Batelov

Místa v okolí

 kostel sv. Barbory
 Batelov
 kašna
 smírčí kámen
 Batelov
 fara
 boží muka
 boží muka
 židovský hřbitov
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 kaple sv. Václava
 boží muka
 pamětní kámen
 boží muka
 Lísek
 pamětní kámen
 Horní Cerekev
 boží muka
 boží muka
 Švédské šance
 boží muka
 Janštejn
 židovský hřbitov
 kamenné mosty
 boží muka
 synagoga
 židovský hřbitov
 boží muka
 boží muka
 Třešť
 boží muka
 kostel sv. Martina
 Roštejn
 boží muka
 fara
 Nový Rychnov
 boží muka
 křížový kámen
 kostel sv. Kunhuty
 Kostelec
 boží muka
 boží muka
 Žižkův kámen
 boží muka
 Mirošov
 boží muka
 kostel sv. Josefa
 boží muka
 kaple sv. Kateřiny
 kostel sv. Kateřiny
 Míchova skála
 kaple sv. Markéty
 Pípalka
 Větrný zámek
 Štamberk
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Jakuba
 Veselá
 kaple sv. Jakuba
 kostel Božího těla
 boží muka
 zvonice
 stará radnice
 nová radnice
 kaple svaté Rodiny
 Nemojov
 Klepáček
 Rantířov
 kostel sv. Jiljí
 židovský hřbitov
 boží muka
 kostel sv. Víta
 boží muka
 Stonařov
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Václava
 boží muka
 kovárna
 kostel sv. Vavřince
 Pavlov
 boží muka
 Telč
 mariánský sloup
 radnice
 Lannerův dům
 Telčský dům
 kostel sv. Jáchyma
 kostel sv. Ducha
 kostel sv. Anny
 synagoga
 městské opevnění
 boží muka
 Plandry
 Oslednice
 židovský hřbitov
 návesní kaple
 toleranční kostel
 kostel Božího Těla
 Studená
 pivovar
 Libkova Voda
 kostel sv. Prokopa
 Staré Hory
 synagoga
 boží muka
 dům čp. 55
 Bavorův dům
 Muzeum Vysočiny
 Neptunova kašna
 kašna Amfitrité
 Legiodům
 morový sloup
 radnice
 mlýn Zahrádky
 historické podzemí
 kaple Olivetské hory
 děkanství
 ZOO Jihlava
 kaple sv. Václava
 železniční most
 boží muka
 městské opevnění
 hraniční kámen
 Purkrabský dům
 Fárův dům
 děkanství a kaplanka
 zámek Říčanských
 městská šatlava
 radnice
 Šrejnarovský dům
 Altenhoferovský dům
 Městské divadlo
 kostel sv. Víta
 kaple sv. Floriana
 boží muka
 kaple sv. Kříže
 boží muka
 Drechselova vila
 boží muka
 kaple sv. Anny
 rozhledna Rudný
 kaple sv. Mikuláše
 Palupín
Základní informace místa
ID místa: 6949
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: židovské památky
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 2.11.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama