Synagoga postavena v roce 1794 na místě synagogy zničené požárem v r. 1790. Upravena v r. 1825. Po válce sbor Církve čs. husitské a klub zahrádkářů. I přes pozdější úpravy si zachovala klasicistní vzhled.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 10/2008
Židovské ghetto vzniklo východně od náměstí pravděpodobně hned v době, kdy se Židé usadili v Batelově po svém vyhnání z Jihlavy, důkazy o tom však chybí. Všechny starší domy – včetně synagogy – podlehly velkému požáru v roce 1790. Nově vystavěná židovská čtvrť tvoří poměrně dobře dochovaný celek s malým náměstím a několika úzkými uličkami. V 19. století zde bylo 14 obytných domů. Synagoga stojí v severozápadním rohu náměstíčka, na místě starší synagogy zničené spolu s ostatními okolními domy při požáru v roce 1790. Dostavěna byla v roce 1794, upravena byla v roce 1825. K bohoslužbám místní židovské obce sloužila do 2. světové války. V letech 1958–74 budovu využíval místní sbor Církve čs. husitské. V letech 1984–85 byla upravena na klub a sloužila místní organizaci svazu zahrádkářů. I přes pozdější úpravy si zachovala klasicistní vzhled.
Milan Caha (zdroj: Jiří Fiedler: Židovské památky v Čechách a na Moravě, Sefer, 1992), 31.10. 2008
historie

Židé v Batelově

Židé se v Batelově usadili snad ve 2. čtvrtině 15. století, když byli vypovězeni z nedaleké Jihlavy. Lze předpokládat, že již tehdy zde vznikla první židovská náboženská obec. V 18. století a 1. polovině 19. století bylo batelovské ghetto velmi početné – povolení žít v Batelově mělo 26 židovských rodin, což tehdy mohlo představovat až 2000 osob. Na konci 19. století – v roce 1880 – žilo v Batelově již jen 134 osob židovského vyznání (což představovalo 6 % obyvatel městyse), v roce 1900 tu žilo už jen 77 Židů (4 % obyvatel), v roce 1930 31 lidí (1 %). Ve 2. světové válce židovská obec zanikla a nebyla obnovena.

Milan Caha (zdroj: Jiří Fiedler: Židovské památky v Čechách a na Moravě, Sefer, 1992), 1.11. 2008

Vysočina,  Jihlava  (JI), Batelov

Místa v okolí

 Batelov
 smírčí kámen
 kašna
 kostel sv. Barbory
 fara
 Batelov
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 židovský hřbitov
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 kaple sv. Václava
 boží muka
 pamětní kámen
 boží muka
 Lísek
 pamětní kámen
 Horní Cerekev
 boží muka
 boží muka
 Švédské šance
 boží muka
 Janštejn
 židovský hřbitov
 boží muka
 kamenné mosty
 synagoga
 židovský hřbitov
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Martina
 Třešť
 studánka Panny Marie
 boží muka
 Roštejn
 boží muka
 Nový Rychnov
 fara
 boží muka
 křížový kámen
 kostel sv. Kunhuty
 dřevěná zvonice
 kaple sv. Antonína
 Kostelec
 boží muka
 boží muka
 Žižkův kámen
 boží muka
 Mirošov
 kostel sv. Josefa
 boží muka
 boží muka
 kaple sv. Kateřiny
 kostel sv. Kateřiny
 Míchova skála
 kaple sv. Markéty
 Pípalka
 Větrný zámek
 Štamberk
 boží muka
 boží muka
 kaple sv. Jakuba
 Veselá
 kostel sv. Jakuba
 kostel Božího těla
 boží muka
 stará radnice
 nová radnice
 zvonice
 kaple svaté Rodiny
 Nemojov
 Klepáček
 Rantířov
 kostel sv. Jiljí
 židovský hřbitov
 kovárna
 boží muka
 kostel sv. Víta
 boží muka
 smírčí kámen
 kostel sv. Vavřince
 Stonařov
 boží muka
 kostel sv. Václava
 karner sv. Trojice
 fara
 kostel sv. Vavřince
 Pavlov
 kovárna
 boží muka
 Telč
 mariánský sloup
 radnice
 Telčský dům
 kostel sv. Jáchyma
 kostel sv. Ducha
 kostel sv. Anny
 synagoga
 Lannerův dům
 boží muka
 městské opevnění
 Plandry
 židovský hřbitov
 Oslednice
 návesní kaple
 toleranční kostel
 kostel Božího Těla
 pivovar
 Studená
 Libkova Voda
 kostel sv. Prokopa
 Staré Hory
 synagoga
 boží muka
 dům čp. 55
 Bavorův dům
 Muzeum Vysočiny
 Neptunova kašna
 kašna Amfitrité
 Legiodům
 morový sloup
 radnice
 historické podzemí
 kaple Olivetské hory
 děkanství
 mlýn Zahrádky
 ZOO Jihlava
 kaple sv. Václava
 železniční most
 boží muka
 hraniční kámen
 městské opevnění
 Purkrabský dům
 Fárův dům
 děkanství a kaplanka
 městská šatlava
 radnice
 Šrejnarovský dům
 Altenhoferovský dům
 Městské divadlo
 zámek Říčanských
 kaple sv. Floriana
 boží muka
 kaple sv. Kříže
 kostel sv. Víta
 boží muka
 Drechselova vila
 boží muka
 kaple sv. Anny
 rozhledna Rudný
 kaple sv. Mikuláše
 Palupín
Základní informace místa
ID místa: 6949
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: židovské památky
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 2.11.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama