Synagoga postavena v roce 1794 na místě synagogy zničené požárem v r. 1790. Upravena v r. 1825. Po válce sbor Církve čs. husitské a klub zahrádkářů. I přes pozdější úpravy si zachovala klasicistní vzhled.
Židovské ghetto vzniklo východně od náměstí pravděpodobně hned v době, kdy se Židé usadili v Batelově po svém vyhnání z Jihlavy, důkazy o tom však chybí. Všechny starší domy – včetně synagogy – podlehly velkému požáru v roce 1790. Nově vystavěná židovská čtvrť tvoří poměrně dobře dochovaný celek s malým náměstím a několika úzkými uličkami. V 19. století zde bylo 14 obytných domů. Synagoga stojí v severozápadním rohu náměstíčka, na místě starší synagogy zničené spolu s ostatními okolními domy při požáru v roce 1790. Dostavěna byla v roce 1794, upravena byla v roce 1825. K bohoslužbám místní židovské obce sloužila do 2. světové války. V letech 1958–74 budovu využíval místní sbor Církve čs. husitské. V letech 1984–85 byla upravena na klub a sloužila místní organizaci svazu zahrádkářů. I přes pozdější úpravy si zachovala klasicistní vzhled.
Milan Caha, 31.10. 2008
Židé se v Batelově usadili snad ve 2. čtvrtině 15. století, když byli vypovězeni z nedaleké Jihlavy. Lze předpokládat, že již tehdy zde vznikla první židovská náboženská obec. V 18. století a 1. polovině 19. století bylo batelovské ghetto velmi početné – povolení žít v Batelově mělo 26 židovských rodin, což tehdy mohlo představovat až 2000 osob. Na konci 19. století – v roce 1880 – žilo v Batelově již jen 134 osob židovského vyznání (což představovalo 6 % obyvatel městyse), v roce 1900 tu žilo už jen 77 Židů (4 % obyvatel), v roce 1930 31 lidí (1 %). Ve 2. světové válce židovská obec zanikla a nebyla obnovena.
Milan Caha, 1.11. 2008
