Zaniklý hrádek jehož pozůstatkem jsou valy a náznaky zdí. Vybudován pravd. ve 13. stol., v letech 1360–1366 zmiňováni Oldřich a Mikuláš Hamr z Kostelce, r. 1364 Havel z Pacova, poté Jaroslav ze Šternberka a znovu Havel. Zanikl pravd. před r. 1464.
Hlavní obrázek místa
Pohled na hrádek přes zanesený čelní příkop od východu
© Roman Řezáč 05/2005
Reliéfní zbytky Kosteleckého hrádku či tvrze leží na skalnatém výběžku na severním konci obce, přímo nad rybníkem. Je však předem ještě potřeba zmínit to, že historik A.Sedláček se v roce 1885 zmiňuje ještě o jednom tvrzišti, které podle něj leželo východně od hrádku, ovšem v nížinné poloze, ze kterého dnes nejsou patrné jakékoliv náznaky. Otázkou je, zda se nemýlil v určení směru. Protože v místech západně od hrádku, kde je dnes rybník a železniční trať bylo právě při stavbě železnice odkryto několik zděných konstrukcí, interpretovaných jako vodní tvrz. Zmínky o dvou tvrzištích, jednom vodním a jednom výšinném, se také zachovaly v pamětní knize od R. Marka. Hrádek ve výšinné poloze je dnes stále dobře patrný, přestože po zdivu a sklepech, zmiňovaných ještě v 19. století dnes nejsou díky rozebírání na stavební materiál místními památky. Přesto lze na několika místech vysledovat návaznost kamenů tvořící nepatrný náznak lícovaných zdí zástavby jádra. Nejvíce patrný je čelní kamenitý val, který tvoří asi rozpadlá hradba. Celkově byl hrádek asi 50 m dlouhý a 30 m široký, je možnost že od planiny jej oddělovaly dva příkopy s valem, ovšem díky zemědělskému využití je dnes patrný jen náznak valu a příkopu na severozápadě. Tvrziště údajně zkoumal před mnoha lety místní velkostatkář a nálezy jsou prý stále rodinným pokladem. Je potřeba připomenout, že v letních měsících je místo díky bujné vegetaci téměř neprostupné.
Roman Řezáč, 1.5. 2005
historie

Hrádek vznikl pravděpodobně ve 13.století, v letech 1360–1366 se uvádějí Oldřich a Mikuláš Hamr z Kostelce, v roce1364 se zmiňuje Havel z Pacova, po něm Jaroslav ze Šternberka a po něm znovu Havel. V roce 1464 se hrádek už nezmiňuje, což znamená že před tímto datem pravděpodobně již zanikl.

Roman Řezáč, 1.5. 2005

Vysočina,  Jihlava  (JI), Kostelec

Místa v okolí

Nahrávám místa v okolí
Načítám seznam míst
Základní informace místa
ID místa: 3065
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 1.5.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama