Kostelec

Reliéfní zbytky Kosteleckého hrádku či tvrze leží na skalnatém výběžku na severním konci obce, přímo nad rybníkem. Je však předem ještě potřeba zmínit to, že historik A.Sedláček se v roce 1885 zmiňuje ještě o jednom tvrzišti, které podle něj leželo východně od hrádku, ovšem v nížinné poloze, ze kterého dnes nejsou patrné jakékoliv náznaky. Otázkou je, zda se nemýlil v určení směru. Protože v místech západně od hrádku, kde je dnes rybník a železniční trať bylo právě při stavbě železnice odkryto několik zděných konstrukcí, interpretovaných jako vodní tvrz. Zmínky o dvou tvrzištích, jednom vodním a jednom výšinném, se také zachovaly v pamětní knize od R. Marka. Hrádek ve výšinné poloze je dnes stále dobře patrný, přestože po zdivu a sklepech, zmiňovaných ještě v 19. století dnes nejsou díky rozebírání na stavební materiál místními památky. Přesto lze na několika místech vysledovat návaznost kamenů tvořící nepatrný náznak lícovaných zdí zástavby jádra. Nejvíce patrný je čelní kamenitý val, který tvoří asi rozpadlá hradba. Celkově byl hrádek asi 50 m dlouhý a 30 m široký, je možnost že od planiny jej oddělovaly dva příkopy s valem, ovšem díky zemědělskému využití je dnes patrný jen náznak valu a příkopu na severozápadě. Tvrziště údajně zkoumal před mnoha lety místní velkostatkář a nálezy jsou prý stále rodinným pokladem. Je potřeba připomenout, že v letních měsících je místo díky bujné vegetaci téměř neprostupné.