
V roce 1862 soběslavské zastupitelstvo rozhodlo, že na suchém místě vedle původní kapličky u svákovského pramene vybuduje nový kostelík. Z veřejných sbírek, odkazu soběslavského děkana Matouše Nikodéma a příspěvků obce Nedvědice, Rybová Lhota, Klenovice a Zvěrotice byla výstavba za purkmistrování Jana Mrázka zahájena. Roku 1865 byl položen základní kámen. Do kamene byla vytesána prohlubeň a do ní vložena plechová skříňka se zakládací listinou a zprávou o vzniku kaple. Mistr František Roubal přistavěl v roce 1900 ke kapli zvonici, která dala stavbě současnou podobu. Do oltáře Břetislava Kafky z Červeného Kostelce byl vložen obraz Panny Marie Bolestné.
Uprostřed lesního porostu vyvěrá na povrch země svákovský pramen. Lidé odpradávna považovali jeho vodu za zázračnou a léčivou. Podle pověsti v 18. století vyhořela ve Vescích zemědělská usedlost. Opravu stavení prováděl tesař z Nedvědic, který při pobíjení střechy oslepl. Ve spánku dostal vnuknutí. Měl jít do nedalekého lesa a u studánky poprosit Pannu Marii o přímluvu a vodou si vymýt oči. Tesař tak učinil. Voda ze svákovského pramene navrátila muži ztracený zrak. Z vděčnosti pověsil u studánky na mohutnou jedli obrázek Panny Marie. Roku 1763 přišel do Soběslavi velitel rakouského dělostřeleckého pluku Jan Theodor Rouvroy. Na doporučení obyvatel najal pro svoji těžce nemocnou choť svákovský les. Žádné léčebné metody a rady lékařů jí do té doby nepomáhaly. Pramenitá voda a svěží lesní vzduch však způsobily, že se nemocná paní uzdravila. Její muž dal vedle studánky na znamení díků postavit dřevěnou kapličku a pořídil obraz Panny… číst dále