Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen. V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol. zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628-1951 pivovar. Po rekonstrukci (2001-2010) je sídlem Městské knihovny.
Hlavní obrázek místa
hrad Soběslav
© Vlastislav Mareček, 08/2016
Hradní areál s palácem a věží je situován v severozápadním nároží města, navazovaly na něj městské hradby. Věž je třičtvrtěokrouhlá, s rovnou zadní stranou. Vedle ní, při severní hradbě, je rozměrný palác obdélného půdorysu. Při západní hradbě je opakovaně přestavovaná budova renesanční školy. Hradní areál znehodnotily přestavby prováděné v l. 1807 a 1881, severní palác je po rekonstrukci (2001-2010).
E.H. podle Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Tomáš Durdík, Libri 1999; Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1986; http://www.musobeslav.cz, 13.3. 2013
historie

Místu dal jméno jeho zakladatel, o němž se však nedochovaly žádné zprávy. Hrad a při něm založené město náležely Rožmberkům již od konce 13. století. První nepřímá zmínka o Soběslavi je z r. 1293, kdy zde Jindřich z Rožmberka působil jako rozhodčí ve sporu vyšebrodského kláštera se sirotky po Jindřichu z Kosové Hory. Jindřich z Rožmberka udělil v r. 1390 Soběslavi výsadu po vzoru královských měst, jež opravňovaly městskou správu k opevnění města. Rožmberský purkrabí, sídlící na soběslavském hradě, spravoval velkou rožmberskou državu prostírající se mezi městem a jiným rožmberským hradem Choustníkem, který byl v r. 1322 připojen k soběslavskému panství. Když část nespokojené šlechty zajala r. 1394 krále Václava IV. v městě Královém Dvoře, věznil ho Jindřich z Rožmberka (podle tvrzení pozdějšího rožmberského archiváře Václava Březana) mimo jiné v Soběslavi. Když se táboři v r. 1420 zmocnili Příběnic, je dost…  číst dále

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1986, 11.6. 2003

Další texty historie
pověsti

2. Soběslavské a Třeboňské paměti o strašidlech, čárách a šílenosti.

Známo jest vůbec, že jsou dvojí klamové smyslů. Jedněmi se klameme nepravě si vykládajíce skutečné věci a jinak je poznávajíce, nežli v skutku sjou; říkáme jim mámemí aneb šálení (illuse). Jiného způsobu jsou pře ludy, přízrakové, příšery aneb jak jim lid náš říká vidění (hallucinaci), kdež mníme viděti, slyšeti neb cítiti aneb představujem sobě živě v mysli takové věci, kteréž mimo nás nejsou. Oněmi klamán byl každý z nás, pokládaje na př. pařez při nejasném světle za člověka, těmito, jestliže živě k mysli naší přistupují, málokterý. Psáno jest a stvrzuje se ne jednou pamětí, že lidé velikým zármutkem neb ne mocí utrápení aneb duševní prací namožení všelijaká a rozličná vidění mívali; nezřídka se tak stává i u lidí živé povahy a při opilcích. Zjevování příšer jakož i mámení těch, kteří měli některé předměty v pří rodě za živé bytosti, byly příčinou, že vznikla víra aneb lépe pověra v strašidla a duchy. Pokládáme tuto…  číst dále

August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého III., 5.3. 2017

Jihočeský kraj,  Tábor  (TA), Soběslav

Místa v okolí

 kostel sv. Víta
 kostel sv. Marka
 Svákov
 Dráchov
 Skalice
 Myslkovice
 židovský hřbitov
 Mezná
 Lžín
 židovský hřbitov
 synagoga
 Brandlín
 Tučapy
 Talíř
 Želeč
 měšťanský pivovar
 Weisův dům
 radnice
 nová radnice
 Poštovský dům
 děkanství
 Čermákův vrch
 kaple Kalvárie
 sokolovna
 boží muka
 Dírná
 Budislav
 Zálší
 Horusický rybník
 Černice
 Chotěmice
 Choustník
 Hamr
 Červená Lhota
 Choustník
 Lom
 Kardašova Řečice
 kostel sv. Štěpána
 Pluhův Žďár
 boží muka
 Babky
 Dolní Bukovsko
 Kozí hrádek
 Březnice
 Hýlačka
 kostel sv. Ottona
 Radenín
 boží muka
 synagoga
 Bzí
 židovský hřbitov
 Žimutice
 Žimutice
 kostel sv. Martina
 Hroby
 Dražičky
 Radonice
 kostel sv. Barbory
 Příběničky
 Příběnice
 řetězový most
 fara
Kontaktní informace
Městská knihovna
Horní příkopy 76
392 01 Soběslav
Tel: (+420) 381 524 187
http://www.musobeslav.cz
knihovnasobeslav@seznam.cz
Základní informace místa
ID místa: 286
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 29.7.2003
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama