Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen. V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol. zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628-1951 pivovar. Po rekonstrukci (2001-2010) je sídlem Městské knihovny.
Hlavní obrázek místa
hrad Soběslav
© Vlastislav Mareček, 08/2016
Hradní areál s palácem a věží je situován v severozápadním nároží města, navazovaly na něj městské hradby. Věž je třičtvrtěokrouhlá, s rovnou zadní stranou. Vedle ní, při severní hradbě, je rozměrný palác obdélného půdorysu. Při západní hradbě je opakovaně přestavovaná budova renesanční školy. Hradní areál znehodnotily přestavby prováděné v l. 1807 a 1881, severní palác je po rekonstrukci (2001-2010).
E.H. podle Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Tomáš Durdík, Libri 1999; Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1986; http://www.musobeslav.cz, 13.3. 2013
historie

Místu dal jméno jeho zakladatel, o němž se však nedochovaly žádné zprávy. Hrad a při něm založené město náležely Rožmberkům již od konce 13. století. První nepřímá zmínka o Soběslavi je z r. 1293, kdy zde Jindřich z Rožmberka působil jako rozhodčí ve sporu vyšebrodského kláštera se sirotky po Jindřichu z Kosové Hory. Jindřich z Rožmberka udělil v r. 1390 Soběslavi výsadu po vzoru královských měst, jež opravňovaly městskou správu k opevnění města. Rožmberský purkrabí, sídlící na soběslavském hradě, spravoval velkou rožmberskou državu prostírající se mezi městem a jiným rožmberským hradem Choustníkem, který byl v r. 1322 připojen k soběslavskému panství. Když část nespokojené šlechty zajala r. 1394 krále Václava IV. v městě Královém Dvoře, věznil ho Jindřich z Rožmberka (podle tvrzení pozdějšího rožmberského archiváře Václava Březana) mimo jiné v Soběslavi. Když se táboři v r. 1420 zmocnili Příběnic, je dost…  číst dále

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1986, 11.6. 2003

Další texty historie
pověsti

2. Soběslavské a Třeboňské paměti o strašidlech, čárách a šílenosti.

Známo jest vůbec, že jsou dvojí klamové smyslů. Jedněmi se klameme nepravě si vykládajíce skutečné věci a jinak je poznávajíce, nežli v skutku sjou; říkáme jim mámemí aneb šálení (illuse). Jiného způsobu jsou pře ludy, přízrakové, příšery aneb jak jim lid náš říká vidění (hallucinaci), kdež mníme viděti, slyšeti neb cítiti aneb představujem sobě živě v mysli takové věci, kteréž mimo nás nejsou. Oněmi klamán byl každý z nás, pokládaje na př. pařez při nejasném světle za člověka, těmito, jestliže živě k mysli naší přistupují, málokterý. Psáno jest a stvrzuje se ne jednou pamětí, že lidé velikým zármutkem neb ne mocí utrápení aneb duševní prací namožení všelijaká a rozličná vidění mívali; nezřídka se tak stává i u lidí živé povahy a při opilcích. Zjevování příšer jakož i mámení těch, kteří měli některé předměty v pří rodě za živé bytosti, byly příčinou, že vznikla víra aneb lépe pověra v strašidla a duchy. Pokládáme tuto…  číst dále

August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého III., 5.3. 2017

Jihočeský kraj,  Tábor  (TA), Soběslav

Místa v okolí

 kostel sv. Víta
 kostel sv. Marka
 Svákov
 Dráchov
 Skalice
 Myslkovice
 židovský hřbitov
 Mezná
 Lžín
 židovský hřbitov
 synagoga
 Brandlín
 Tučapy
 Talíř
 Želeč
 měšťanský pivovar
 Weisův dům
 radnice
 nová radnice
 Poštovský dům
 Čermákův vrch
 děkanství
 kaple Kalvárie
 sokolovna
 boží muka
 Budislav
 Dírná
 Zálší
 Horusický rybník
 Černice
 Chotěmice
 Choustník
 Hamr
 Červená Lhota
 Choustník
 Lom
 Kardašova Řečice
 kostel sv. Štěpána
 Pluhův Žďár
 boží muka
 Babky
 Dolní Bukovsko
 Kozí hrádek
 Březnice
 Hýlačka
 Radenín
 kostel sv. Ottona
 boží muka
 synagoga
 Bzí
 židovský hřbitov
 Žimutice
 Žimutice
 kostel sv. Martina
 Hroby
 Dražičky
 Radonice
 kostel sv. Barbory
 Příběničky
 Příběnice
 řetězový most
 fara
Kontaktní informace
Městská knihovna
Horní příkopy 76
392 01 Soběslav
Tel: (+420) 381 524 187
http://www.musobeslav.cz
knihovnasobeslav@seznam.cz
Základní informace místa
ID místa: 286
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 29.7.2003
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.

Historie

Současná irská literatura nabízí spoustu zajímavých úlomků z historie země v době Vikingů, tedy v 9. až 12. stol. Informace jsou ale často velmi nesourodé. Následující článek se proto pokouší dát dohromady souvislý příběh o událostech v Irsku z této doby.

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

reklama