Tvrziště na vyvýšeném místě nad řekou Lužnicí. Počátky panského sídla sahají do r. 1265, kdy je jako majitel uváděn Vítek ze Skalice, člen rodu Vítkovců. V letech 1379 a 1381 se objevuje Filip, sezením na Skalici. Zprávy o zámku Skalici jsou pouze v rozmezí let 1533-1540. Po r. 1590 tvrz zaniká.
Hlavní obrázek místa
© Martin Kabeláč 3/2016
Tvrziště se nachází na východní straně vysokého břehu řeky Lužnice. Jeho tvar je nepravidelný ovál o delší velikosti až 55 metrů ze směru SZ-JV a kratší 37 metrů ze směru JZ-SV. Dokola je obklopeno příkopem, na JV straně srázem k řece Lužnici a zčásti vnějším valem, většinou až na SV část už rozvezeným. Na východní straně dosahuje hloubka příkopu 4,5 metru a šířky až 13 metrů. Na JZ části byl příkop v rámci stavby usedlosti č p. 4 zasypán a dosahuje hloubky jen metr a šířky maximálně 5 metrů. Na ploše jádra tvrze nejsou žádné stopy po zástavbě a je plochá s výjimkou terénního stupně v SZ části, vzniklým podle majitelů přilehlého objektu v rámci hospodářské činnosti v 19. století.
Petr Nožička, čerpáno z:Kol. autorů: Encyklopedie českých tvrzí II, Argo 2000, 15.10. 2017
historie

První zmínka o Skalici je z roku 1265, kdy je zmiňován Vítek (člen rodiny Vítkovců) s přídomkem ze Skalice. Poslední zpráva, kde je jmenován, je z roku 1266. V druhé polovině 14. století se objevují členové rodu pánů z Landštejna, používající přídomek ze Želče či Skalice. Byli to Jan, Petr, Vilém, Vítek a Filip, pravděpodobně šlo o bratry. Vlastník největšího podílu ve Skalici byl posledně jmenovaný Filip. Poprvé je připomínán 19. března roku 1379, poté 1381 a 6. června je uváděn jako purkrabí v rožmberských službách na Příběnicích. Filipovi patřilo počátkem 15. století podací právo, které využívá několikrát, poprvé 26.2.1412, kdy dosazuje na místo faráře Hostislava původem ze Soběslavi, kdy se píše "seděním na Skalici", v lednu 1413 vyměňuje Hostislava za Matěje, který taky pocházel ze Soběslavi, toho 24. dubna 1415 za Jana, kterého mění 20. listopadu za Mikuláše. Filip stejně jako jeho syn Vilém (zde na rozdíl od svého otce…  číst dále

Petr Nožička, čerpáno z Kol. autorů: Encyklopedie českých tvrzí II, Argo 2000, 15.10. 2017

Půdorys místa

terénní náčrt
© JIří Úlovec: Tvrziště ve Skalici u Soběslavi, Výběr 38-3, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, České Budějovice 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihočeský kraj,  Tábor  (TA), Skalice

Místa v okolí

 Myslkovice
 židovský hřbitov
 Svákov
 Želeč
 Soběslav
 kostel sv. Víta
 kostel sv. Marka
 Brandlín
 Čermákův vrch
 židovský hřbitov
 synagoga
 Tučapy
 Dráchov
 Lom
 Mezná
 Kozí hrádek
 Černice
 Hýlačka
 Budislav
 Lžín
 Choustník
 Housův mlýn
 Měšice
 Choustník
 Zálší
 boží muka
 Talíř
 sokolovna
 Kotnov
 Měšťanský pivovar
 zemědělská škola
 Bechyňská brána
 Dírná
 divadlo
 synagoga
 městské opevnění
 měšťanský pivovar
 Weisův dům
 radnice
 Střelnice
 Stárkův dům
 dům pasíře Prokopa
 dům Albrechta pekaře
 Gausovy domy
 nová radnice
 Vodárenská věž
 Jordán
 kašna
 stará radnice
 Ctiborův dům
 Lichvicovský dům
 Škochův dům
 dům čp. 308
 Poštovský dům
 Radenín
 Dražičky
 Klokoty
 děkanství
 kaple Kalvárie
 sokolovna
 synagoga
 Chotěmice
 židovský hřbitov
 Bílkův dům
 Chýnov
 Příběnice
 Příběničky
 Březnice
 Hroby
 boží muka
 boží muka
 Dobronice
 Červená Lhota
 řetězový most
 kostel sv. Štěpána
 židovský hřbitov
 Dražice
 Pluhův Žďár
 Dolní Bukovsko
 Stádlec
 Chýnovská jeskyně
 Kardašova Řečice
 synagoga
 Žimutice
 kostel sv. Martina
 Bzí
 Žimutice
 boží muka
 Babky
 Údolský hrádek
 Dolní Hořice
 Oltyně
 Dolní Hořice
Základní informace místa
ID místa: 13622
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 30.7.2018
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.

Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

Cestování

Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.

Krásné odpoledne s procházkou a bruslením ve Veltrusském parku

Cestování

Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.

reklama