
Zděná jednolodní toleranční modlitebna bez věže je situována za obcí. Z obdélného půdorysu lodi vystupuje půlkruhové presbyterium. Průčelí s předstupující obdélníkovou předsíní je členěno pilastry a završeno trojúhelníkovým tympanonem. Klasicistní kostel je podélný, jednolodní, orientovaný. V průčelí vystupuje z půdorysu lodi obdélníková předsíň. V přízemí dvoukřídlé výplňové dveře s rovným žulovým portálem, v nadpraží s dvěma profilovanými žulovými římsami, v patře půlkulaté okénko. Průčelí děleno nárožními pilastry s hlavicí. Nad hlavicemi probíhá po celém obvodu kostela římsa. Průčelí obohaceno opukovými krakorci a vystupujícími psaníčky. Nad římsou trojúhelníkový tympanon, po stranách čtvercové sloupky kryté kamennou deskou. Pravá i levá strana tříosá. V ose kostela a v jeho závěru kazatelna. Presbyterium jednoosé. V interiéru vstup do lodi předsíní, po obou stranách dřevěné schodiště na kruchtu.… číst dále
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1283. Kostel církve evangelické byl postaven v letech 1844 až 1847. Vysvěcen byl 30. 10. 1847. V roce 1872 byl u kostela zřízen nový hřbitov. Toleranční modlitebna bez věže postavená poměrně dlouho po tolerančním patentu se vyznačuje pro tento typ staveb neobvykle bohatou architektonickou rozmanitostí. V souladu s tolerančním patentem je modlitebna postavena na kraji obce, obklopena hřbitovem. Většina mobiliáře pochází z roku 1942. V 60. letech 20. století při rozsáhlých opravách byl výrazně změněn interiér. Objekt je od svého vzniku stále využíván k bohoslužebným účelům. Jedná se o zajímavou památku tvůrčí lidové zručnosti.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.