
Podhorská obec Lichkov (německy Lichtenau) se nachází v nadmořské výšce 560 metrů nad mořem na nejseverovýchodnějším výběžku Čech v blízkosti polské státní hranice. Obec je postavena v údolí kolem vodního toku Tichá Orlice. Dominantní stavbou Lichkova je římskokatolický filiální kostel z konce 19. stol. Před kostelem je kamenný kříž Ukřižování Ježíše Krista z r. 1802 a pomník obětem 1. světové války z r. 1923. Před mlýnem, ve východní části obce je socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1733. Nedaleko obce stojí dvě stavby československého opevnění z let 1936-38.
Fasády jsou členěny nárožními lisenami, mezipatrovými římsami a šambránami oken. V přízemí je umístěn vstup, před nímž je čtvercová podesta a trojstranné kamenné schodiště. Profilovaný vstupní portál je půlkruhově zakončen. Okna v 1. a 2. patře věže mají jemně členěné zasklení, kamenné parapety a jednoduché šambrány. V podstřeší je obloučkový vlys a profilovaná římsa. V interiéru je plochostropá vstupní předsíň umístěná ve středním poli podvěží. Vpravo od ní se nachází z podkruchtí vydělená kaple zaklenutá nízkou segmentovou klenbou. Vlevo od předsíně je kamenné točité schodiště vedoucí na kůr. Loď je plochostropá s omítaným stropem, který lemuje profilovaná římsa. Uprostřed stropu je štuková rozeta pro lustr. Stěny lodi jsou nad soklem členěny pilastry s plastickými eklektickými hlavicemi, které nesou profilovanou římsu a nad ní hladký vlys. Centrální chodník na podlaze lodi má diagonální dlažbu s ornamentálními motivy. Presbytář je zaklenut valenou klenbou přecházející v závěrečný úsek kopule, s drobnými trojbokými výsečemi. Po levé straně je vstup do sakristie, odkud vede dřevěné schodiště na kazatelnu. Krov kostela, přístupný z věže, pochází z doby stavby. Ve věži je zavěšen jediným dochovaný zvonek..
Tento růst dokumentuje vznik továrny, poštovního úřadu a školy. Vyvrcholením snah o zvelebení obce a uspokojení běžných potřeb obyvatelstva byla výstavba kostela ve stylu historismu v letech 1889-1892 z obecních prostředků úsilím místních obyvatel. Do té doby byla v obci pouze dřevěná zvonice vyobrazená v knize Čechy, díl 5 (Hory Orlické, Stěny) od Karla Liebschera, která shořela v roce 1881. Po 2. světové válce bylo původní obyvatelstvo vysídleno a tím upadl i význam kostela. Dne 30. 12. 2011 byl chrám přidán na seznam kulturních památek České republiky. Kostel slouží jako filiální a náleží k farnosti Králíky..