Rozsáhlé terénní zbytky hrad z konce 13. st. Mezi r. 1285-87 jako sídlo zemských škůdců dobyt. Ve 14. st. v rukou Šternberků. Asi r. 1424 dobyt jako opěrný bod husitů, ještě r. 1437 je východiskem loupeživých výpadů, r. 1446 již uváděn jako pustý.
Hoštejn
Jádro hradu
© Petr Nožička 03/2011

Rozsáhlé terénní zbytky hradu z konce 13. st. Mezi r. 1285-87 jako sídlo zemských škůdců dobyt. Ve 14. st. v rukou Šternberků. Asi r. 1424 dobyt jako opěrný bod husitů, ještě r. 1437 je východiskem loupeživých výpadů, r. 1446 již uváděn jako pustý.

Zany, 23.2. 2006
2.2 min
Ikona Hrad Hoštejn se vypínal nad údolím Moravské Sázavy. Z kdysi mohutného hradu zbyly pouze terénní nerovnosti, nepatrné zbytky zdí a na jeho místě naši předkové vztyčili pomník železnice. ...
28.3. 2019, Rozehnal Ivo - zdroj: Putování zábřežskem / M.Kobza 2018- Regia

Původní hradní cesta vedla od obce Kosov. Hrad byl velmi dobře opevněn příkopy a valy, které zajišťovala důmyslná hradební fortifikace. Samotný hrad byl rozdělen na několik částí, které spojovaly padací mosty. Mimo hradní jádro s palácem, nechybělo ani podhradí. Jak bylo zjištěno, hrad prošel několika stavebními úpravami. O rané historii hradu víme velmi málo. První zmínka z roku 1267, kdy byl na listině pana Boreše z Rýzmburka ohledně kláštera Krasíkova, uváděn jako svědek Matouš, či Mutiš z Hoštejna, bývá zpochybňována. Přesto je archeologicky doloženo, že hrad vznikl nejpozději v druhé polovině 13. století. Patří tak k nejstarším šlechtickým sídlům na Moravě. Jeho vznik bývá spojován právě se zmíněným držitelem moravskotřebovského panství Borešem z Rýzmburka, který byl stoupencem krále Václava I.. Po jeho smrti a nástupu krále Přemysla Otakara II. se Boreš se švagry a dědicem Fridrichem se Šumburku dostali do velkých sporů, které vyústily v údajnou popravu Boreše. Fridrich se následně uchýlil na Hoštejn, odkud vedl svoji soukromou válku. Roku 1287 byl Hoštejn dobit a pobořen, posádka pověšena. Hradní purkrabí, rytíř Heřman, skončil v doživotním žaláři a Fridrich podle kronikáře byl k překvapení omilostněn, ale byl mu uťat prst pro výstrahu. Hrad přešel pod královskou moc a spravoval ho Záviš z Falkenštejna. Po jeho podobném osudu získali hrad Šternberkové. Těm patřil do roku 1464. Zajímavostí je, že v roce 1398 se po hradu tituluje Šternberk Smil. Pravděpodobně zde nejen sídlil, ale i zemřel. Je dochovaná jeho listina se soupisem zdejšího majetku a osob. Jeho hrob měl bývat v kostelíku v předhradí. Ten byl zbořen v roce 1869, neboť byl v naprosto dezolátním stavu. Po smrti Smila spravovala hrad rodní větev z Lukova. Ta jej často zastavovala šlechtě, až se stal součástí panství rodu Tunklů. Ti ho nechali zcela zchátrat pro svoji nepotřebnost. Protože hradní zříceniny často sloužily jako místo loupežným tlupám, byly zbytky v 19. století zcela rozebrány. Použité zdivo tak nalezneme v kostele v obci a jejich domech. V místě hradu nalezneme empírový památník dokončení dráhy z Olomouce do Prahy. Má tvar obelisku a postaven byl v letech 1844-1845..

28.3. 2019 Rozehnal Ivo - zdroj: Putování zábřežskem / M.Kobza 2018- Regia

Půdorys místa


Komentáře

Olomoucký kraj,  Šumperk  (SU), Hoštejn

Místa v okolí

 kostel sv. Anny
 kaple
 rychta
 kostel sv. Stanislava
 partyzánský bunkr
 Nemilka
 kaple sv. Václava
 Nemile
 Tatenice
 měšťanský pivovar
 kostel sv. Barbory
 morový sloup
 empírová kašna
 stará radnice
 Zábřeh
 fara
 Dům Pod podloubím
 Lázek
 Štíty
 Skalička
 nadhledna Háječek
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Leonarda
 zvonice
 smírčí kříž
 kříž
 Stará radnice
 Štíty
 Šilperk
 Králova Hora
 Švédské šance
 kříž
 boží muka
 kostel sv. Matouše
 Mírov
 Zvole
 klasicistní kříž
 sousoší Kalvárie
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Mikuláše
 kaple sv. Floriána
 porodní tábor
 kaple Panny Marie
 kaple sv. Rocha
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Kateřiny
 lázně Bludov
 smírčí kříž
 rychta
 Krčma
 kaple Panny Marie
 dům Piáno
 kostel sv. Anny
 děkanství
 sochy svatých
 Lanškroun
 kostel sv. Václava
 kašna s delfíny
 radnice
 boží muka
 Bludov
 Ruda nad Moravou
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Jiří
 socha Panny Marie
 Výprachtice
 Líšnice
 Třebovské hradisko
 kaple sv. Šebestiána
 kostel sv. Vavřince
 Podolí
 kostel Všech svatých
 soubor barokních soch
 kostel sv. Jiří
 Mlýnický dvůr
 Bludov
 Brníčko
 sousoší Piety
 Bludoveček
 Rudoltice
 Údolní mlýn
 Radkov
 Dubicko
 kostel sv. Linharta
 lapidárium
 Kalvárie
 městské opevnění
 Mohelnice
 Střítež
 kašna Hygie
 Pekařský dům
 křížová cesta
 mariánský sloup
 Zámeček
 schody mrtvých
 Háj u Šumperka
 kaple sv. Anny
 povodňové desky
 morový sloup
 kostel sv. Stanislava
 Hláska na Kypuši
 Latinská škola
 loretánská kaple
 radnice
 Moravská Třebová
 Brána času
 městské opevnění
 děkanství
 Mladějov
 evangelický kostel
 kostel sv. Rocha
 Mariánka
 kaple sv. Linharta
 Pastýřka
 kaple sv. Marka
 kaple Svaté Rodiny
 mariánský sloup
 radnice
 Šumperk
 Temenice
 Geschaderův dům
 Bohdíkov
 Strážný vrch
 zahradní pavilón
 kaple sv. Rodiny
 Udánky
 Žádlovice
 Pavlínin dvůr
 kostel sv. Barbory
 Husův sbor
 kostel sv. Anny
 synagoga
 radnice
 pieta
 kostel sv. Prokopa
 Bystřec
 koželužna
 kaple sv. Floriána
 smírčí kříž
 kostel sv. Jiří
 Moravičany
 Stavenice
 kaple sv. Josefa
 kovárna
 pumpa Jáji a Páji
 Doubravice
 Boršov
 smírčí kříž
 kaple sv. Josefa
 kaple sv. Josefa
Základní informace místa
ID místa: 595
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 8.7.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama