Jednolodní barokní kostel byl postaven roku 1755. V průčelí je vestavěná čtverhranná věž s dvěma zvony. Fasády zdobí pilastry s římsovými hlavicemi. Bohatě členěný interiér. Před kostelem kamenný kříž z roku 1859 s Kristem. Na severní straně empírové sousoší Kalvárie z roku 1808.
Hlavní obrázek místa
© František Kinař, 08/2013
Štíty se nacházejí na zlomu mezi Zábřežskou vrchovinou a Orlickými horami. Jsou vzdáleny 20 km západně od Šumperka a 17 km severovýchodně od Lanškrouna. Leží na silnici č. 43 Ústí na Orlicí – Lanškroun – Štíty – Králíky. Železniční trať, která do města vedla, byla již roku 2011 zrušena. Historické jádro městečka je městskou památkovou zónou. Původní názvy města byly Schildberg a Šilperk a název Štíty je používán až od roku 1949. Kostel Nanebevzetí P. Marie se nachází v horní části nad náměstím a věž kostela je nepřehlédnutelnou dominantou města.
Pavel Vítek, 18.10. 2013
popis

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je jednolodní podélný kostel s půlkruhovým závěrem. V průčelí je vestavěná čtverhraná věž s volutovými křídly. Věž byla nově opatřena dvěma zvony z dílny L. Dytrichové z Brodku u Přerova. Na epištolní straně kostela je obdélná patrová sakristie. Fasády zdobí pilastry s římsovými hlavicemi. Bohatě členěný interiér je zaklenut pruskými klenbami. Pod kostelem jsou krypty se zaklenutými prostorami. Součástí areálu kostela je památkově chráněný kamenný kříž z roku 1859 s Kristem na hranolovém podstavci. Na severní straně kostela je umístěno empírové sousoší Kalvárie pocházející z roku 1808. Plastika znázorňuje kamenný kříž s Kristem na hranolovém podstavci se sochami Bolestné Marie a sv. Jana Evangelisty. Na přední straně podstavce je reliéf sv. Maří Magdaleny, na zadní straně je letopočet 1808.

Pavel Vítek - zdroj: http://www.stity.cz, http://www.turistika.cz/mista/stity-kostel-nanebevzeti-panny-marie, 19.10. 2013

historie

Obec Štíty je prvně připomínána r. 1278. Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve je jednolodní barokní stavba z roku 1755. Zakončen je půlkruhovým závěrem. V roce 1958 byl kostel zapsán do seznamu kulturních památek.

Pavel Vítek - zdroj: http://www.stity.cz, http://www.turistika.cz/mista/stity-kostel-nanebevzeti-panny-marie, 19.10. 2013

Olomoucký kraj,  Šumperk  (SU), Štíty

Místa v okolí

 Štíty
 Šilperk
 Stará radnice
 Štíty
 Králova Hora
 kostel sv. Leonarda
 Mlýnický dvůr
 Reichlova chata
 Švédské šance
 kaple sv. Rocha
 partyzánský bunkr
 Výprachtice
 Křížová hora
 Ruda nad Moravou
 kostel sv. Matouše
 rychta
 Hoštejn
 kostel sv. Anny
 Suchý vrch
 lázně Bludov
 evangelický kostel
 Bohdíkov
 Bystřec
 Nemilka
 Nemile
 Tatenice
 kaple sv. Václava
 měšťanský pivovar
 kostel sv. Barbory
 kostel sv. Anny
 empírová kašna
 stará radnice
 Dům Pod podloubím
 morový sloup
 kostel sv. Václava
 sochy svatých
 Krčma
 dům Piáno
 kostel sv. Jiří
 Zábřeh
 Lanškroun
 děkanství
 kašna s delfíny
 kostel sv. Stanislava
 radnice
 Bludov
 kostel sv. Matouše
 Háj u Šumperka
 Bludov
 Bludoveček
 městská spořitelna
 městské muzeum
 Skalička
 muzeum celnictví
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Jiří
 Vojenské muzeum
 Rudoltice
 kostel Všech svatých
 kostel sv. Linharta
 rychta
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Mikuláše
 kaple sv. Anny
 sousoší Piety
 hrad u Nekoře
 kostel sv. Mikuláše
 Dubicko
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost Štíty
Nám. Míru 1
789 91 Štíty
Tel: 583 440 193, 731 402 199
rkfstity@seznam.cz , fastity@ado.cz
Základní informace místa
ID místa: 11345
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 24.10.2013
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama