kostel sv. Matouše

Raně barokní jednolodní kostel obdélného půdorysu s neodsazeným polygonálním presbytářem, se sakristií po severní straně. V západním průčelí stojí hranolová věž s novogotickou předsíní. Presbytář s opěráky, hladká fasáda. Okna kostela jsou podlouhlá, polokruhově zakončená, v hlubokých špaletách, nad nimi jsou kruhová okénka. Kostelní věž je dvoupatrová, s obdélnými okénky a s velkými, polokruhově zakončenými okny v posledním patře. Věž má jehlancovou střechu, kostel má vysokou sedlovou střechu. Předsíň má trojúhelníkový štít a polokruhově zakončený vchod; v závěru je nika se sousoším Svaté rodiny a Boha Otce (přibližně z pol. 19. stol.). Loď kostela je plochostropá, presbytář je zaklenut valeně, v závěru konchou s pěti lunetami. V západní části lodi je dřevěná kruchta na mohutných pilířích, po stranách a nad ní je tříramenná empora na dřevěných sloupech, zábradlí kruchty i empory je dřevěné, balustrové. Sakristie je sklenuta valenou klenbou s lunetami, vstupuje se do ní obdélným kamenným portálem s uchy. Klenbu presbytáře a strop lodi zdobí novodobá malba od Alfreda Meissnera z roku 1932. Hlavní oltář je rokokový, z 3. čtvrtiny 18. století. Portálový oltář má po stranách dvojice na koso postavených sloupů nesoucích výlomy kladí, se sochami sv. Petra a Pavla a klečících andělů, s rokokovými vázami a rokajovým ornamentem, uprostřed rokokový svatostánek s vázami, andílky a relikviáři. Oltářní obraz se sv. Matoušem vytvořil r. 1766 A. Henke. Křtitelnice je barokní s klasicizujícími prvky, kazatelna je rokoková, zdobená anděly a beránky, na stříšce se sochou Krista Dobrého pastýře, kolem řez. drapérie. Ve věži visí tři zvony (dva byly pořízeny v roce 2000).