Ostrov

Druhá část vsi s dvorem v téže době náležela zemanům, kteří používali přídomku z Ostrova. Z nich se jako první připomíná v r. 1406 Vaněk z Ostrova, spolupatron kostela v Pertolticích. V l. 1415–1440 je doložen Perkníř z Ostrova, podle něhož byla ves nazývána i Perknířův Ostrov. Po několika dalších majetkových změnách získal tuto část vsi před r. 1540 od svobodníka Jakuba Zikoty Jindřich Firšic z Nadbína, který v r. 1534 se zbraslavickým panstvím získal i druhou část Ostrova. Když v r. 1547 Jindřich Firšic prodal Zbraslavice, připojil Ostrov k svému vlastějovickému statku. S Vlastějovicemi získal Ostrov v r. 1552 od Jindřichovy dcery Mariany Smil Myška ze Žlunic. Když se v r. 1564 dělili Smilovi synové o otcovský majetek, připadl Ostrov s dalšími dvěma vesnicemi jako samostatný statek Janu Myškovi. Zřejmě teprve Jan zde postavil tvrz, neboť dříve o ní nikde není zmínka. Byla to prostá renesanční obytná budova, z níž byla do dnešního zámku pojata část obvodového zdiva a snad i některé klenby v přízemí. Tvrz se poprvé písemně připomíná v r. 1580, kdy Jan Myška ze Žlunic prodával Ostrov Jiřímu Hostačovskému z Petrovic, od něhož statek v r. 1585 koupil Mikuláš Nyklásek ze Žitenic. Dalšímu majiteli Janu Divišovi Březskému z Ploskovic byl Ostrov pro účast na stavovském povstání z l. 1618–1620 zkonfiskován. Kde statku tehdy patřila tvrz, dvůr a ves Ostrov s dalšími pěti vesnicemi. Konfiskovaný statek koupila od královské komory Eliška Žerotínová, rozená z Valdštejna, a připojila jej k malešovskému panství. S tímto panstvím získal Ostrov v r. 1666 Jan Špork. Šporkové upravili ostrovskou tvrz pro letní pobyt. Když v r. 1696 prodával František Antonín Špork Ostrov Baltazaru Davidovi z Ottenfeldu, je tvrz popisována jako kamenná budova, krytá šindelovou střechou, jež slouží jako letní sídlo majitelů. Po r. 1696 se vystřídalo ještě několik majitelů Ostrova, kteří zde však nesídlili. V r. 1758 koupil tvrz s další vsí kutnohorský měšťan Zikmund Moravec, který byl v r. 1764 povýšen do šlechtického stavu s přídomkem z Ostrova. Zikmund Moravec se usídlil v Ostrově a tvrz přestavěl v barokní zámek, který se v podstatě dochoval dodnes. Moravec prodal statek se zámkem v r. 1800 Janu Václavu Rummerskirchovi, po jehož smrti v r. 1808 se zde rychle vystřídalo několik majitelů. V r. 1839 koupil Ostrov majitel zručského panství Jakub Josef z Löwenthalu. Od té doby měl zámek stejné majitele se Zručí nad Sázavou. Zámek byl z větší části upraven na kanceláře a byty úředníků. Výrazněji byly zámecké interiéry přestavěny v 90. letech 19. století, kdy do Ostrova byla přeložena ústřední správa zručského velkostatku. Současně byly opraveny i fasády budovy. Při první pozemkové reformě se zámek v r. 1926 stal součástí zbytkového velkostatku s obydlím jeho majitele. V r. 1950 přešel do majetku MNV a byl adaptován na kanceláře MNV, byty a lidovou knihovnu. Tímto způsobem byl využíván dalších téměř čtyřicet let. V polovině 50. let 20. století musela být pro statické poruchy odbourána a znovu postavena severovýchodní část zámecké budovy. Tím byly narušeny původní zámecké fasády, neboť přistavěná část dostala moderní hladkou fasádu. Zámek stojí v areálu bývalého dvora (později objekt JZD Bohdaneč). Je to prostá jednopatrová budova obdélníkového půdorysu, krytá mansardovou střechou. Vstupní průčelí, jehož fasáda je členěna lizénami, je obráceno k jihu, do dvora. Podobně jako na průčelí, jsou fasády členěny i na ostatních stranách budovy s výjimkou severovýchodního nároží. Interiéry jsou plochostropé, pouze v přízemí jsou zachovány zbytky původních kleneb.