
Západoslovenské město Holíč (německy Holitsch [dříve Weißkirchen], maďarsky Holics), ležící v Záhorské nížině v Trnavském kraji nedaleko řeky Moravy asi 5 km od Hodonína, se může pochlubit množstvím památek. K hlavním pamětihodnostem patří barokně-klasicistní opevněný zámek (kaštel), jediný zachovaný větrný mlýn na Slovensku, manufaktura, záhadné megalitické kameny, loretánská kaple, kostel sv. Martina s klášterem kapucínů, evangelický kostel, pravoslavný chrám Počajevské ikony Matky Boží a svatých Cyrila a Metoděje, kaple sv. Floriána a římskokatolický filiální kostel Nejsvětejšího (Božského) Srdce Ježíšova stojící na Náměstí Míru při vyústění Hurbanovy ulice.
Martinovi. Během let prošel různými stavebními úpravami. Koncem 17. století byl přestavěn barokně a doplněn o věž. V té době získal současnou podobu jednolodní stavby s lodí zaklenutou valenou klenbou s lunetami. Fasády jsou členěny opěrnými pilíři, lizénami a půlkruhově ukončenými okny se šambránami. Věž je členěna pilastry a ukončena trojúhelníkovými štíty s terčíkem a hodinami a je krytá jehlancovou střechou. Během této přestavby došlo také ke změně patrocinia. Nově byl zasvěcen Nejsvětějšímu či Božskému Srdci Ježíšovu. Toto zasvěcení nese také barokní hlavní oltář, zatímco dva boční oltáře jsou zasvěceny Panně Marii a sv. Martinovi. Kostel sloužil až do roku 1780 jako farní. Během 1. světové války byly staré zvony zrekvírovány a roztaveny pro účely válečné výroby. Nové zvony byly do věže instalovány 25. května 1924. Lavice v sanktuáriu a lustry z broušeného skla byly do kostela přeneseny z kaple holíčského zámku. Kostel stále slouží římskokatolické církvi, k níž se hlásí 66,35 % obyvatel 11 tisícového města Holíče..