
Kostel sv. Vavřince je podélná jednolodní stavba, orientovaná podle osy sever-jih. K západnímu průčelí kostela přiléhá hranolovitá věž, jejíž zvonové patro je zdobeno pilastry s hlavicemi. Fasády kostelní lodi jsou členěny lizénami, které jsou na nárožích zdvojeny. Hlavní kostelní portál se nachází v průčelí, boční pak v podélných zdích kostela. Ve věžní zvonici je zavěšen zvon ulitý roku 1640 a v lucerně věže se nachází umíráček z roku 1714. Před kostel je umístěna socha sv. Šebestiána datovaná rokem 1713 a socha sv. Jana Nepomuckého, pocházející z roku 1714. Obě sochy původně stály na několika různých místech ve městě a ke kostelu byly přeneseny až v 30. letech 20. století.
První kostel na místě současného se připomíná již roku 1240. Při raně barokní přestavbě kostela v roce 1687 byla z původního kostela ponechána věž, která však byla zvýšena o jedno patro. Kostel získal svou současnou pozdně barokní podobu po přestavbě, která proběhla v letech 1780 – 1786. Při úpravách prováděných roku 1853 byla v podvěží vystavěna kaple Božího hrobu a koncem 19. stol. byla upravena sakristie a nad ní postavena oratoř.