kostel sv. Václava

Po odchodu nekatolických kazatelů po bitvě na Bílé hoře zůstala farnost neobsazena. Kostel roku 1645 vyhořel a byl opraven až roku 1670. Protože i nadále chátral a byl pro ves malý, byl nakonec zbořen a na stejném místě byl v roce 1734 postaven nynější kostel sv. Václava. Kostel, jehož stavitelem byl Jakub Kristýnek z Velkých Pavlovic, byl postaven na náklady obce. Kněžna Liechtensteinová dodala materiál na jeho stavbu. Ve věži se nacházejí dva zvony z jiných kostelů. Jeden z roku 1715 z kostela sv. Václava v Mikulově a druhý zvon ke cti sv. Isidora, Gottharda a Donáta z roku 1707. V roce 1753 byla postavena fara, která se dochovala do roku 1945. K roku 1949 je zaznamenána stavba nové kamenné ohradní zdi se schodišti, která byla vybudována v souvislosti s vybudováním nové fary v bývalé hospodářské budově. Za 1. světové války byly zabrány zvony a v roce 1924 byly posvěceny nové. V roce 1981 byla postavena nová ohradní zeď s farou a bylo započato se sgrafitovou výzdobou zdi, která byla dokončena v roce 2007. V roce 1992 byla postavena na západní straně nová patrová oratoř se sakristií, která tvoří s kostelem kompaktní celek. Současný kostel se skládá z podélné lodě, k severu orientovaného kněžiště a z věže, která čtvercovým půdorysem přisedá k jižní stěně lodě. Na západní straně lodě a kněžiště je sakristie a oratoř nad sakristií. K věži je připojeno schodiště, jehož plášť tvoří úsek válce. V jižní ose východní stěny lodě je boční vchod do chrámu s představěným závětřím ve tvaru žudra. Chrámová loď je zaklenuta valenou klenbou se třemi páry lunet, jež doprovázejí ve štuku provedená žebra a kruhové terče ve vrcholu klenby. Interiér lodi člení podnož, zdvojená polopilířem s pilastry. Kruchta je podklenuta obloukem valené klenby. Vrchol klenby zdobí štukový čtyřlist. Fasáda lodě je členěna podnoží, pilastry s římsovými hlavicemi, lizénami a kladím. Okna mají římsy s motivem uch a zvonečků ve spodních koutech. Střecha je sedlová. Kněžiště má podélnou dispozici s trojbokým závěrem a je osvětleno ze stran okny s půlkruhovými záklenky. Členění kněžiště je podobné jako v lodi. Střecha kněžiště je nad závěrem zvalbena. Věž kostela je podklenuta valenou klenbou s párem styčných výsečí. Do přízemí je věž otevřena pravoúhlým vchodem. V horní části věži je velké zvonicové okno se segmentovým záklenkem a plochou segmentově vypjatou římsou, nad niž je trojboký fronton. Členění fasády ve spodní části věže je shodné s členěním lodě. Jehlanová střecha věže je pokryta měděným plechem. Prostory oratoře a sakristie jsou plochostropé s pravoúhlými otvory oken a dveří. V ústředí hlavního oltáře se nachází plastika patrona chrámu sv. Václava. Varhany od neznámého autora byly do kostela převezeny roku 1963 z kapucínského klášterního kostela sv. Máří Magdalény v Liberci. Na prostranství u kostela byl druhotně osazen dřevěný kříž z roku 1908 od bojanovického lidového řezbáře Františka Vymyslického, který významně dotváří celý areál. Římskokatolický kostel sv. Václava v Dolních Bojanovicích je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Spolu s křížem stojícím na severní straně kostela je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka..