
Chrám je jednoduchá jednolodní barokně-klasicistní stavba s rovně uzavřeným kněžištěm, zaklenutá pruskými klenbami. Vnitřní zařízení se dodnes zachovalo převážně původní z 2. poloviny 18. století. Klášter byl ke kostelu přistavěn z východní strany a má čtvercový půdorys s dvorem uprostřed. Objekt kláštera má dvě podlaží a jeho stropy jsou zaklenuté pruskými a zrcadlovými klenbami.
První známá písemná zmínka o Holíči pochází z roku 1205, kdy je uváděn jako Wywar. Největšího rozkvětu dosáhlo město v 18. století, kdy se stalo majetkem Františka Štěpána Lotrinského, manžela Marie Terezie. V letech 1752-1755 byl v centru města postaven klášter řehole kapucínů s kostelem. Projektantem komplexu byl Jean Nicholas Jadot de Ville-Issey, architekt lotrinského původu, který tvořil v císařských službách. V období josefínských reforem byl klášter roku 1786 zrušen a 13. března téhož roku se na základě rozhodnutí ostřihomského arcibiskupa Jozefa Batthyányiho kapucínský kostel stal farním a klášter začal sloužit jako fara. V roce 1990 se sem opět nakrátko vrátili kapucíni, ale již v roce 1996 odešli do banskobystrické diecéze. V současnosti je komplex spravován řeholí premonstrátů.