
Hodonínský hrad byl založen na nepravidelně oválném půdorysu, vymezeném na severní, západní a jižní straně rameny řeky Moravy. Jedinou volnou přístupovou stranu od východu přeťal oblouk vodního příkopu. Podél této strany pak procházela stará cesta do Uher. Vlastní jádro hradu tvořil nepravidelný lichoběžník (cca 62 x 47 m) pozdně středověké stavby s obvodovou zástavbou. Jeho místy přes 2 m silnou obvodovou hradbu však můžeme vročit do rané gotiky. Ačkoliv na plánech z 18. století vystupuje z východního křídla hranatý útvar, je hlavní masivní hranolová věž předpokládána v jihovýchodním nároží. Podle pravidelností zástavby a jejího členění se jižní a západní křídlo jeví jako renesanční a raně barokní, severní a východní snad měla gotického předchůdce. Starší křídla byla podsklepená. Na konci 18. století hodonínský hrad představoval čtyřkřídlou patrovou (s druhým polopatrem) budovu zakončenou renesanční obloučkovou atikou. Nad branou… číst dále
Hodonínský hrad měl dle historiků nahradit starší zanikající velkomoravské centrum v Mikulčicích. Tehdy to však bylo jen hradiště, pevnost ze dřeva a hlíny. Měl patřit do tzv. břetislavské soustavy hradů z 30. let 11. století, ze kterých se později vyvinula přemyslovská hradská správa. První věrohodná zpráva o existenci hradu pochází z roku 1169 zmiňující kastelána jménem Tvrdiš. V kamenný hrad byl Hodonín přestavěn až ve 13. století, snad za držení královny vdovy Konstancie Uherské. Velkou obrannou devízou hradu bylo jeho umístění na nevysokém ostrohu nad řekou Moravou a jejím umělým ramenem, propojenými vzájemně vodními kanály. Na základě toho je možno hrad označit částečně jako za pevnost vodní. Významnou součástí vlastního opevnění byly dlouho zemní sypané valy. Na obranyschopnost Hodonína byl kladen velký důraz neboť se jednalo o důležitou pohraniční fortifikaci chránící nejen obchodní a tranzitní cestu do Uher, ale současně… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.