Hrad založený asi Břetislavem I. ve 30. let. 11. stol. jako náhrada za velkomoravské Mikulčice. Ve 13. stol. přestavěn v kamennou stavbu. Na poč. 16. stol. renesanční přestavba na zámek. Od konce 18. stol. upraven v tabákovou továrnu, která jej zcela pohltila. R. 1915 zbořeny poslední zbytky hradu.
Hlavní obrázek místa
nároží hradu s nakoso vystupující bývalou věžící, vstupní severní křídlo (vlevo) a západní křídlo (vpravo) na počátku 20. století před demolicí
© Archiv města Hodonína
Skromné pozůstatky kdysi významného pohraničního hradu Českého království, skryté v suterénech mladší tabákové továrny v jižní části města Hodonína, na západní straně Bratislavské ulice, na břehu starého koryta řeky Moravy. Zeměpanský hrad v těchto místech stával již od 30. let 11. století jako náhrada za velkomoravské hradisko v Mikulčicích. Postupně se přeměnil v mohutnou gotickou pevnost přestavěnou renesančně i barokně v poměrně pohodlný zámek. Od 18. století však ztrácel na významu, až byl začleněn do areálu vzniklé tabákové továrny, která jeho budovy postupně pohltila. V roce 1915 byly zbořeny poslední nadzemní zděné pozůstatky budov hradu a zámku. Od té doby na existenci bývalého hradu kromě shluku mladších budov "tabačky" nic neupomíná. Poslední skromné zbytky zděných konstrukcí hradu se skrývají v suterénních prostorech budov tabačky a jsou veřejnosti nepřístupné.
© Jan P. Štěpánek, 18.1. 2015
popis

Hodonínský hrad byl založen na nepravidelně oválném půdorysu, vymezeném na severní, západní a jižní straně rameny řeky Moravy. Jedinou volnou přístupovou stranu od východu přeťal oblouk vodního příkopu. Podél této strany pak procházela stará cesta do Uher. Vlastní jádro hradu tvořil nepravidelný lichoběžník (cca 62 x 47 m) pozdně středověké stavby s obvodovou zástavbou. Jeho místy přes 2 m silnou obvodovou hradbu však můžeme vročit do rané gotiky. Ačkoliv na plánech z 18. století vystupuje z východního křídla hranatý útvar, je hlavní masivní hranolová věž předpokládána v jihovýchodním nároží. Podle pravidelností zástavby a jejího členění se jižní a západní křídlo jeví jako renesanční a raně barokní, severní a východní snad měla gotického předchůdce. Starší křídla byla podsklepená. Na konci 18. století hodonínský hrad představoval čtyřkřídlou patrovou (s druhým polopatrem) budovu zakončenou renesanční obloučkovou atikou. Nad branou…  číst dále

Jan P. Štěpánek, dle M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri 2007, 18.1. 2015

historie

Hodonínský hrad měl dle historiků nahradit starší zanikající velkomoravské centrum v Mikulčicích. Tehdy to však bylo jen hradiště, pevnost ze dřeva a hlíny. Měl patřit do tzv. břetislavské soustavy hradů z 30. let 11. století, ze kterých se později vyvinula přemyslovská hradská správa. První věrohodná zpráva o existenci hradu pochází z roku 1169 zmiňující kastelána jménem Tvrdiš. V kamenný hrad byl Hodonín přestavěn až ve 13. století, snad za držení královny vdovy Konstancie Uherské. Velkou obrannou devízou hradu bylo jeho umístění na nevysokém ostrohu nad řekou Moravou a jejím umělým ramenem, propojenými vzájemně vodními kanály. Na základě toho je možno hrad označit částečně jako za pevnost vodní. Významnou součástí vlastního opevnění byly dlouho zemní sypané valy. Na obranyschopnost Hodonína byl kladen velký důraz neboť se jednalo o důležitou pohraniční fortifikaci chránící nejen obchodní a tranzitní cestu do Uher, ale současně…  číst dále

Jan P. Štěpánek, dle M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri 2007 a dle K. Kuča: Města a městečka, Libri 1997, 18.1. 2015

Půdorys místa

Areál bývalého hodonínského hradu upraveného na tabačku v roce 1827 zachycený na mapě Stabilního katastru
© Český úřad zeměměřický a katastrální
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihomoravský kraj,  Hodonín  (HO), Hodonín

Místa v okolí

 Hodonín
 kostel sv. Vavřince
 morový sloup
 ZOO Hodonín
 Holíč
 megalitické kameny
 manufaktura
 loretánská kaple
 Mikulčice
 evangelický kostel
 kaple sv. Floriána
 Mikulčice
 větrný mlýn
 Rohatec
 Skalica
 městské opevnění
 kaple sv. Jiří
 Gvadányiho kúria
 radnice
 mariánský sloup
 Slovácká chalupa
 Mittákovská kúria
 karner sv. Anny
 kostel sv. Izidora
 Plže
 Týnec
 Jarohněvice
 Potvorovice
 Starý Poddvorov
 kostel Všech Svatých
 Na Podluží
 Milotice
 Tvrdonice
 Meandry Moravy
 Gbely
 skanzen Strážnice
 Templářské sklepy
 Čejkovice
 kostel sv. Kunhuty
 Průžkův mlýn
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Martina
 Šardice
 Bílá věž
 Váté písky
 Strážnice
 synagoga
 městské opevnění
 židovský hřbitov
 Všetrapy
 sklepní ulička
 kostel sv. Vavřince
 Vracov
 Lanžhot
 mariánský sloup
 Bzenec
 židovský hřbitov
 Bzenec
 Lány
Základní informace místa
ID místa: 11991
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 18.1.2015
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.


Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.

Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

Cestování

Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.


reklama