Terénní pozůstatky hrádku bez historických zmínek. Předpokládaná existence ve 13. stol., možné využití i v 15. stol. Předpokládané předhradí odděleno od hrádku při výstavbě městského opevnění. Dnes využit jako Kalvárie s křížovou cestou.
Hrádek stál na hřbetu táhlého vrchu na okraji záplavové oblasti pohraniční řeky Moravy. Obdélné jádro o rozměrech přibližně 35 x 45 m bylo na všech stranách obehnáno obvodním příkopem a valem. Rozměry tohoto opevnění jsou i dnes úctyhodné. Příkop je široký nejméně 10 m a stále několik metrů hluboký. Jižní část valu a příkopu byla narušena při rozšiřování záseku dnešní silnice (původního příkopu městské hradby). Hrádek mohl mít i předhradí na jihu v místech dnešní rotundy, od hradu oddělené při stavbě městské hradby. Je velmi pravděpodobné, že byl pouze dřevěný. Podle sondáže L. Kraskovské byl při výstavbě Kalvárie hradní vrch navýšen o 2,5 m. Původní archeologie je tak dnes hluboko pod povrchem.
Pavel Semple, 13.4. 2016
Hrádek ve Skalici není v historických pramenech zmiňován. Dodnes stojící rotunda sv. Jiří, pocházející někdy z přelomu 12. a 13. stol., mohla být postavena v prostoru předhradí. V opačném případě mohla být do předhradí zahrnuta při výstavbě hradu. Skalica je zmiňována v roce 1217 jako pustá osada. Jejími majiteli byli od roku 1209 Tomáš a Šebuš z rodu Hunt-Poznanovců. K výstavbě hrádku mohlo dojít někdy v této době. Listina z roku 1256 uvádí jako majitele Skalice svatojurská hrabata Kosmase a Achillese, vnuky výše uvedeného Tomáše. Svatojurská hrabata přišla o území severně od Sudoměřického potoka při změně hranice mezi českým a uherským královstvím a zbytek jejich panství byl určitě zpustošen v pohraničních válkách. K dalším škodám mohlo dojít v neklidné době po vymření Arpádovců v roce 1301. Někdy v tomto období nejspíše došlo k zániku hradu. Skalica byla v roce 1372…
číst dále
Pavel Semple, 13.4. 2016
(M. Plaček, M. Bóna, Encyklopedie Slovenských Hradů, Nakladatelství Libri, Praha, 2007)