Východní příkop s valem.
© Pavel Semple, 03/2016
Terénní pozůstatky hrádku bez historických zmínek. Předpokládaná existence ve 13. stol., možné využití i v 15. stol. Předpokládané předhradí odděleno od hrádku při výstavbě městského opevnění. Dnes využit jako Kalvárie s křížovou cestou.
Hrádek stál na hřbetu táhlého vrchu na okraji záplavové oblasti pohraniční řeky Moravy. Obdélné jádro o rozměrech přibližně 35 x 45 m bylo na všech stranách obehnáno obvodním příkopem a valem. Rozměry tohoto opevnění jsou i dnes úctyhodné. Příkop je široký nejméně 10 m a stále několik metrů hluboký. Jižní část valu a příkopu byla narušena při rozšiřování záseku dnešní silnice (původního příkopu městské hradby). Hrádek mohl mít i předhradí na jihu v místech dnešní rotundy, od hradu oddělené při stavbě městské hradby. Je velmi pravděpodobné, že byl pouze dřevěný. Podle sondáže L. Kraskovské byl při výstavbě Kalvárie hradní vrch navýšen o 2,5 m. Původní archeologie je tak dnes hluboko pod povrchem.
Pavel Semple, zdroj: (M. Plaček, M. Bóna, Encyklopedie Slovenských Hradů, Nakladatelství Libri, Praha, 2007)., 13.4. 2016
historie
Hrádek ve Skalici není v historických pramenech zmiňován. Dodnes stojící rotunda sv. Jiří, pocházející někdy z přelomu 12. a 13. stol., mohla být postavena v prostoru předhradí. V opačném případě mohla být do předhradí zahrnuta při výstavbě hradu. Skalica je zmiňována v roce 1217 jako pustá osada. Jejími majiteli byli od roku 1209 Tomáš a Šebuš z rodu Hunt-Poznanovců. K výstavbě hrádku mohlo dojít někdy v této době. Listina z roku 1256 uvádí jako majitele Skalice svatojurská hrabata Kosmase a Achillese, vnuky výše uvedeného Tomáše. Svatojurská hrabata přišla o území severně od Sudoměřického potoka při změně hranice mezi českým a uherským královstvím a zbytek jejich panství byl určitě zpustošen v pohraničních válkách. K dalším škodám mohlo dojít v neklidné době po vymření Arpádovců v roce 1301. Někdy v tomto období nejspíše došlo k zániku hradu. Skalica byla v roce 1372… číst dále
Pavel Semple, zdroj: (M. Plaček, M. Bóna, Encyklopedie Slovenských Hradů, Nakladatelství Libri, Praha, 2007), 13.4. 2016
Slovensko, Trnavský, Skalica ( SI ),
Místa v okolí
0.1 km
kaple sv. Jiří
0.1 km
městské opevnění
0.3 km
Gvadányiho kúria
0.4 km
mariánský sloup
0.4 km
radnice
0.5 km
Dům kultury (Dom kultúry)
0.5 km
karner sv. Anny
0.5 km
Mittákovská kúria
4.2 km
Rohatec
4.5 km
Plže
6.2 km
loretánská kaple
6.3 km
manufaktura
6.3 km
megalitické kameny
6.3 km
kaple sv. Floriána
6.5 km
větrný mlýn
6.5 km
evangelický kostel
6.6 km
Holíč
6.9 km
kostel sv. Vavřince
7.0 km
Hodonín
7.0 km
morový sloup
7.2 km
Hodonín
8.2 km
skanzen Strážnice
8.4 km
Meandry Moravy
8.4 km
Průžkův mlýn
8.5 km
Bílá věž
8.5 km
kostel sv. Martina
8.5 km
kaple Panny Marie
8.6 km
ZOO Hodonín
8.7 km
městské opevnění
8.9 km
synagoga
8.9 km
židovský hřbitov
9.0 km
Strážnice
9.3 km
kostel sv. Cyrila a Metoděje
10.1 km
Travičná
10.2 km
Váté písky
10.2 km
kostel sv. Markéty Antiochijské
10.9 km
Mikulčice
11.1 km
Mikulčice
12.4 km
Vnorovy
13.1 km
kostel Všech Svatých
13.5 km
Včelíny
13.6 km
Milotice
13.9 km
mariánský sloup
13.9 km
kostel sv. Jana Křtitele
14.0 km
židovský hřbitov
14.1 km
Bzenec
14.3 km
Bzenec
14.3 km
kostel sv. Vavřince
14.4 km
Vracov
14.5 km
Slovácká chalupa
14.9 km
Vojšice
15.0 km
Jarohněvice
15.4 km
židovský hřbitov
15.5 km
hvězdárna Veselí nad Moravou
15.6 km
socha generála Laudona
15.7 km
socha sv. Jana Nepomuckého
15.8 km
Veselí nad Moravou
15.8 km
Baťův kanál
15.8 km
synagoga
15.9 km
kostel sv. Bartoloměje
15.9 km
Rohov
16.0 km
sousoší Panny Marie
16.1 km
kostel Panny Marie
16.2 km
Gbely
16.9 km
kostel Navštívení Panny Marie
17.4 km
Svatobořice
17.5 km
socha sv. Floriána
18.3 km
Sobotište
19.0 km
Šardice
19.1 km
Uherský Ostroh
