
Skalica (latinsky Sakolcium, maďarsky Szakolca, německy Skalitz) je okresní město ležící na západním Slovensku v Trnavském kraji. Město má zachovalé historické jádro s množstvím památek, které je dnes městskou památkovou zónou. K nejvýznamnějším stavbám patří například rotunda sv. Jiří, kostelík sv. Alžběty, klášter františkánů s kostelem Panny Marie Sedmibolestné, klášter paulínů s kostelem sv. Pavla, klášter jezuitů s kostelem sv. Františka Xaverského, klášter milosrdných bratří s kostelem Nejsvětější Trojice, kostel sv. Michaela archanděla, karner sv. Anny, evangelický kostel, kostel sv. Urbana, městské hradby, radnice, chudobinec nebo dům kultury. V centru města stojí také dvě šlechtické kúrie (paláce). Jedna je u kostela sv. Michaela archanděla a sídlí v ní Záhorské muzeum. Druhá stojí naproti kláštera jezuitů a slouží jako městská knihovna.
Mezi podlažími je uprostřed čelní fasády balkónek. Na fasádě se nachází také pamětní desky básníka Pavla Bunčáka a dvě desky Józefa Gvadányiho s maďarským a slovenským textem:
EZEN HÁZBAN LAKOTT:
GRÓF GVADÁNYI JÓZSEF,
MAGYAR LOVAS GENERALIS
ÉS
KOSZORUS KÖLTÖNK
1783 TOL – 1801 IG
Szül. 1728. okt. hó 16 †1801. dec. ho 21
V TOMTO DOME BÝVAL
GRÓF JÓZSEF GVADÁNYI,
MAĎARSKÝ GENERÁL JAZDECTVA
A OVENČENÝ BÁSNIK
OD ROKU 1783 DO ROKU 1801
Narodil sa 16. okt. 1728. Zomrel 21. dec. 1801..
Naproti klášteru jezuitů stávaly původně dva středověké domy, které byly později stavebně sjednoceny a upraveny v renesančním slohu. V polovině 18. století byla provedena barokní přestavba. Typicky barokní je i kovové zábradlí balkonu. V roce 1783 přichází do Skalice maďarský básník a spisovatel hrabě (gróf) Józef Gvadányi, který byl do té doby povoláním voják s hodností generála. Gvadányi pocházel z italské rodiny žijící v Rakousko-Uhersku. Před odchodem na penzi do Skalice se zúčastnil bojů proti Prusům v Čechách a později bojoval v Itálii proti Španělům a Francouzům, kterými byl krátce i vězněn. Gvadányi se v roce 1783 usídlil v kúrii (kúria-skromnější sídlo nižší a střední šlechty na Slovensku u nás označované jako zámek [popřípadě palác]), v níž žil až do své smrti v roce 1801. Zajímavostí také je, že kuchař pana Gvadányiho přinesl ze Sedmihradska recept na výrobu tradičního Skalického trdelníku a naplno se ve Skalici začal vyrábět právě v Gvadányiho kurii. V roce 1855 byly zřízeny kasárny v jezuitském kolegiu a velitelství posádky sídlilo v bývalém Gvadániho domě. Koncem 19. století byla na budovu umístěna pamětní deska Józefa Gvadányiho s maďarským textem. V 80. letech 20. století proběhla rekonstrukce a další v letech 2013-2014. V současnosti kúria slouží jako městská knihovna a konají se zde také kulturní akce s komornějším charakterem..