
Palác (kúria) obdélníkového půdorysu má dvě nadzemní podlaží a podkroví. Na vysoké sedlové střeše se nacházejí dva vikýře a štít s trojúhelníkovým tympanonem a Gvadányiho erbem. Do budovy se vchází přes půlkruhový portál. Mezi podlažími je uprostřed čelní fasády balkónek. Na fasádě se nachází také pamětní desky básníka Pavla Bunčáka a dvě desky Józefa Gvadányiho s maďarským a slovenským textem: EZEN HÁZBAN LAKOTT: GRÓF GVADÁNYI JÓZSEF, MAGYAR LOVAS GENERALIS ÉS KOSZORUS KÖLTÖNK 1783 TOL – 1801 IG Szül. 1728. okt. hó 16 †1801. dec. ho 21 V TOMTO DOME BÝVAL GRÓF JÓZSEF GVADÁNYI, MAĎARSKÝ GENERÁL JAZDECTVA A OVENČENÝ BÁSNIK OD ROKU 1783 DO ROKU 1801 Narodil sa 16. okt. 1728. Zomrel 21. dec. 1801.
Již někdy ve 13. století zde existovala osada s hradem. Od roku 1372 byla Skalica svobodným královským městem, které se stalo jedním z největších a nejvýznamnějších měst na území Slovenska. Naproti klášteru jezuitů stávaly původně dva středověké domy, které byly později stavebně sjednoceny a upraveny v renesančním slohu. V polovině 18. století byla provedena barokní přestavba. Typicky barokní je i kovové zábradlí balkonu. V roce 1783 přichází do Skalice maďarský básník a spisovatel hrabě (gróf) Józef Gvadányi, který byl do té doby povoláním voják s hodností generála. Gvadányi pocházel z italské rodiny žijící v Rakousko-Uhersku. Před odchodem na penzi do Skalice se zúčastnil bojů proti Prusům v Čechách a později bojoval v Itálii proti Španělům a Francouzům, kterými byl krátce i vězněn. Gvadányi se v roce 1783 usídlil v kúrii (kúria-skromnější sídlo nižší a střední šlechty na Slovensku… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.