
Palác (kúria) obdélníkového půdorysu má dvě nadzemní podlaží a podkroví. Na vysoké sedlové střeše se nacházejí dva vikýře a štít s trojúhelníkovým tympanonem a Gvadányiho erbem. Do budovy se vchází přes půlkruhový portál. Mezi podlažími je uprostřed čelní fasády balkónek. Na fasádě se nachází také pamětní desky básníka Pavla Bunčáka a dvě desky Józefa Gvadányiho s maďarským a slovenským textem: EZEN HÁZBAN LAKOTT: GRÓF GVADÁNYI JÓZSEF, MAGYAR LOVAS GENERALIS ÉS KOSZORUS KÖLTÖNK 1783 TOL – 1801 IG Szül. 1728. okt. hó 16 †1801. dec. ho 21 V TOMTO DOME BÝVAL GRÓF JÓZSEF GVADÁNYI, MAĎARSKÝ GENERÁL JAZDECTVA A OVENČENÝ BÁSNIK OD ROKU 1783 DO ROKU 1801 Narodil sa 16. okt. 1728. Zomrel 21. dec. 1801.
Již někdy ve 13. století zde existovala osada s hradem. Od roku 1372 byla Skalica svobodným královským městem, které se stalo jedním z největších a nejvýznamnějších měst na území Slovenska. Naproti klášteru jezuitů stávaly původně dva středověké domy, které byly později stavebně sjednoceny a upraveny v renesančním slohu. V polovině 18. století byla provedena barokní přestavba. Typicky barokní je i kovové zábradlí balkonu. V roce 1783 přichází do Skalice maďarský básník a spisovatel hrabě (gróf) Józef Gvadányi, který byl do té doby povoláním voják s hodností generála. Gvadányi pocházel z italské rodiny žijící v Rakousko-Uhersku. Před odchodem na penzi do Skalice se zúčastnil bojů proti Prusům v Čechách a později bojoval v Itálii proti Španělům a Francouzům, kterými byl krátce i vězněn. Gvadányi se v roce 1783 usídlil v kúrii (kúria-skromnější sídlo nižší a střední šlechty na Slovensku… číst dále