celkový pohled na zámeček z ulice od severozápadu
© Jan P. Štěpánek 09/2014
Opomíjený a stranou zájmů turistů stojí nedaleko východního okraje historického censtra Valašského Meziříčí bývalý zámeček, také zvaný manský. Nachází se na ulici Žerotínově s č.p. 22. Byl zřízen v rámci střediska lenní (manské) části valašskomeziříčského panství - tzv. Manského dvora.
Zámek je patrová budova takřka na čtvercovém půdoryse s valbovou střechou. V důsledku účelových modernizací byl zámeček zbaven všech dekorativních prvků na fasádách. Vyměněna byla i původní kaslíková okna. V podkroví bylo vybudováno obytné patro, které se vně projevuje mnoha vikýři ve střeše. V objektu dnes sídlí dětský domov a není běžně přístupný.
Na území současného dvojměstí Valašské Meziříčí a Krásno nad Bečvou se vedle sebe v bezprostřední blízkosti stýkaly hranice dvou typů panství - alodního, čili dědičného, a lenního v majetku olomouckého biskupství (později arcibiskupství). Původním střediskem oné lenní, neboli manské části, i alodní části bývala nejprve tvrz v nedalekých Arnoltovicích. ...Později, bylo centrum přeneseno do nově vystavěného renesančního zámku v samotném Valašském Meziříčí. Jednotliví majitelé však vždy drželi jak alodní, tak i lenní část panství. Tato společná držba zanikla až v roce 1706 smrtí Maxmiliána Antonína ze Žerotína. Manskou část získal jeho mladší bratr Jan Jáchym, dědičnou Karel Jindřich. Za této situace bylo nutné vytvořit nové sídlo správy manské části panství. Nejprve tato správa sídlila v domě č.p. 16. Na krátkou dobu se obě části panství spojily v létech 1779 -1808. Po smrti Ludvíka Antonína ze Žerotína v roce 1808 zdědila jeho dědičné majetky dcera Marie Josefa provdaná Fürstenberková. Ta v r. 1815 postoupila svou alodní část rodu Kinských, kteří přesídlili do pohodlného moderního zámku v pravobřežním Krásnu (pod dědičnou správu patřil i sousední velký zámek v samotném Valašském Meziříčí). Manskou část naopak získal po smrti Ludvíka Antonína jeho bratr Josef Karel Žerotín. Střediskem panství se po roce 1808 stal manský dvůr, zvaný též Kostkův či Panin, na východním okraji zástavby městského předměstí. V rámci dvora byla zřízena na severovýchodě areálu nevelká patrová správní budova nazývaná zámeček. Současné podoby se zámeček dočkal patrně v 50. letech 19. století za Zdeňka ze Žerotína. Na konci 60. let 19. století byla manská držba v rámci monarchie zcela zrušena a tato část valašskomeziříčského panství přešla do dědičného držení Žerotínů bez vazby na olomoucké arcibiskupství. V rámci 1. pozemkové reformy získalo dvůr i zámeček v letech 1927 -29 město Valašské Meziříčí, které budovy dvora adaptovalo pro bytové účely a zámeček na sirotčinec, ozdravovnu a poradnu pro matky. Po 2. světové válce byl v zámku umístěn dětský domov, který zde sídlí dodnes.
|
Přihlášení |
