© Luděk Vláčil 07/2017
Zámek je dvoupodlažní trojkřídlá monumentální renesanční stavba se čtyřmi hranolovými věžemi na nárožích a arkádovou chodbou na nádvoří. Místnosti jsou zaklenuty renesančními hřebínkovými křížovými klenbami a valenými klenbami s lunetami. V nárožní místnosti je zachovalá renesanční štuková klenba a v další renesanční krb. Budovu obepínal vodní příkop, přes nějž se vstupovalo po padacím mostě pod kamenným renesančním portálem až na nádvoří. Portál vytesaný z masivních kamenných kvádrů měl donedávna pod rozeklaným štítem po stranách oválné erby (snad sejmuty kvůli rekonstrukci). Nad obloukem je plastická hlava. Portál původně sloužil jako padací brána.
Vesnice se v pramenech vzpomíná od roku 1262, kdy se uvádí jako terra Treboztou v sousedství osady Trnovo. V té době patřila Petrovi, hontianskému županovi. V roce 1360 se jako majitel vsi uvádí Jan, syn Štěpána Serafína s přídomkem (de Trebosto) z Trebostova, který zemřel před rokem 1381 bez mužského potomka. V roce 1383 darovala královna Marie majetek Martinovi a Janovi, synům Egídia z liptovského Šoldova (de Choldo). Je možné, že právě oni si na návrší postavili tvrz. Archeologický výzkum v prostoru dnešního zámku prokázal existenci obytné gotické věžovité stavby z lomového kamene, datované podle nálezů keramiky do 14.-15. století. Od konce 15. století bylo Trebostovo součástí panství hradu Blatnica, které se v roce 1540 stalo majetkem rodu Révaiů (slovensky Révaiovcov, maďarsky Révay). Od těch dob byly osudy Trebostova spojené s hradem Blatnica a Révai. Roku 1545 při dělení blatnického panství získal část… číst dále
|
Přihlášení |
