© Luděk Vláčil 07/2017
Nejvýznamnější památkou slovenské obce Trebostovo je monumentální, původně čtyřkřídlý, renesanční kaštěl (slovensky kaštieľ [nesprávně však zámok] - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]) se čtyřmi hranolovými nárožními věžemi. I když se často jedná o malé stavby a v ČR jsou mnohdy nesprávně označovány množně jako zámečky, jedná se nezřídka o velmi rozsáhlé objekty. Mezi ty větší patří právě Révaiovský kaštěl v Trebostovu. Dodnes se jedná o významnou vrcholně renesanční památku v rámci celého Slovenska. K zámku, stojícímu na návrší na východní straně obce, přiléhá hospodářský areál a zahrada. Z křižovatky před zámkem vychází modře a žlutě značené turistické cesty. Nedaleko Révaiovského zámku stojí menší zchátralá kúria (skromnější sídlo nižší šlechty na Slovensku {zámek}).
Zámek je dvoupodlažní trojkřídlá monumentální renesanční stavba se čtyřmi hranolovými věžemi na nárožích a arkádovou chodbou na nádvoří. Místnosti jsou zaklenuty renesančními hřebínkovými křížovými klenbami a valenými klenbami s lunetami. ...V nárožní místnosti je zachovalá renesanční štuková klenba a v další renesanční krb. Budovu obepínal vodní příkop, přes nějž se vstupovalo po padacím mostě pod kamenným renesančním portálem až na nádvoří. Portál vytesaný z masivních kamenných kvádrů měl donedávna pod rozeklaným štítem po stranách oválné erby (snad sejmuty kvůli rekonstrukci). Nad obloukem je plastická hlava. Portál původně sloužil jako padací brána..
Vesnice se v pramenech vzpomíná od roku 1262, kdy se uvádí jako terra Treboztou v sousedství osady Trnovo. V té době patřila Petrovi, hontianskému županovi. ...V roce 1360 se jako majitel vsi uvádí Jan, syn Štěpána Serafína s přídomkem (de Trebosto) z Trebostova, který zemřel před rokem 1381 bez mužského potomka. V roce 1383 darovala královna Marie majetek Martinovi a Janovi, synům Egídia z liptovského Šoldova (de Choldo). Je možné, že právě oni si na návrší postavili tvrz. Archeologický výzkum v prostoru dnešního zámku prokázal existenci obytné gotické věžovité stavby z lomového kamene, datované podle nálezů keramiky do 14.-15. století. Od konce 15. století bylo Trebostovo součástí panství hradu Blatnica, které se v roce 1540 stalo majetkem rodu Révaiů (slovensky Révaiovcov, maďarsky Révay). Od těch dob byly osudy Trebostova spojené s hradem Blatnica a Révai. Roku 1545 při dělení blatnického panství získal část majetku zahrnující Trebostovo Štefan, čímž vznikla trebostovská linie Révaiů. Zřejmě v tomto období byl v místech starší gotické tvrze vybudován opevněný kaštěl (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]). V druhé polovině 17. století, pravděpodobně u příležitosti povýšení do baronskeho stavu, zahajují Révaiové stavbu nového renesančního rodového sídla chráněného příkopem a padacím mostem. Při stavbě čtyřkřídlého vrcholně renesančního zámku s nárožními věžemi bylo využito starší blokové stavby z 16. století. Koncem 18. století byl kaštěl, snad po požáru, barokně upraven do dnešní trojkřídlé podoby. V majetku Révaiů zůstal až do počátku 20. století. V roce 1936 kaštěl koupila zemanská rodina Kubíků (Kubíkovcov) z Malého Čepčína, která zde žila až do roku 1948. Po druhé světové válce byl zámek zkonfiskován a spravován zemědělským družstvem, čímž zámek utrpěl značné škody. Byly zničeny cenné historické prvky a došlo k probourání některých místností. Později zámek spravovalo Slovenské národní muzeum, které v letech 1977-1978 provedlo i archeologický průzkum. Od roku 1994 je zámek v rukou potomků nižší šlechty, kteří v areálu chovají teplokrevné a dostihové koně..
|
Přihlášení |
