Západní nádvorní průčelí paláce.
© Pavel Semple 04/2019
Přibližně čtyřboké jádro hradu se směrem k severu zužuje do výrazné špice. Ta sloužila k odražení případných střel na nejvíce zranitelné severní straně hradu. Na této straně je hradní kopec spojen sedlem s masivem sousedního kopce Dlhá. Tomuto zahrocení byla přizpůsobena také trojúhelná věž v severním cípu hradního jádra. Ta chránila nejen zbytek hradu za sebou, ale také první bránu ve vnějším opevnění. Trojúhelná věž byla později zdvojená přístavbou na své východní straně. Právě této přístavbě dnes patří nejvyšší torzo zdiva. Nejstarší část trojúhelné věže je také stále dobře patrná při pohledu z jádra hradu. Při pohledu od severozápadu, z prostoru bývalé první brány, je zase dobře patrná spára mezi oběma částmi věže. Zbytek hradního jádra vymezovala obvodová hradba zesílená oblými věžicemi. Na jihu byla šířka vnitřního prostoru jádra téměř 50 m. K nejdelšímu východnímu úseku hradby byl někdy v 15. stol. zevnitř přistavěn obdélný Sztarayovský… číst dále
Hrad byl postaven nejspíš někdy v 2. pol. 13. stol. u křižovatky obchodních cest. Jedna vedla z Uher do Polska a druhá ze Zemplínu do Uže. Ve středověku byl znám jako hrad Velký Michal (castrum Nogmihal/Nagmihal), stejně jako nedaleký vodní hrad v Michalovcích. Dnes je pojmenován po starší vsi Vinné, která je poprvé písemně doložená v roce 1249. Zakladateli hradu byli Nagymihalyovci, páni z Michalovců. Předpokládá se, že v době vlády uherského krále Karla I. Roberta (1308-1342) byl v roce 1312 poškozen při potírání nepřátel království. Poprvé je zmiňován v roce 1336 při dělení majetku mezi potomky Jakuba Nagymihaly. V roce 1449 je znovu připomínán při dalším dělení majetku mezi potomky rodu Sztarayovců. Ti byli následovníky rodu Nagymihalyovců a hrad drželi od 14. stol. V roce 1466 byl hrad těžce poškozen během války mezi uherským králem Matyášem Korvínem a polským králem Kazimírem IV. Na začátku 16. stol. byl… číst dále
|
Přihlášení |
