
První zpráva o vsi Patokryjích se objevuje v r. 1378, kdy je zmiňován Pešek z Patokryj. Po něm následovali Otík (v l. 1394 – 1404), který se roku 1397 připomíná výslovně „seděním na Patokryjích“, což je první výslovná zmínka o zdejším sídle. Roku 1398 se připomíná Vlach z Patokryj, roku 1428 Bohuše, vdova po Otíkovi z Patokryj. Kolem roku 1453 získal odúmrť po jiném Otíkovi z Patokryj Aleš z Velešic na Brocně. Roku 1478 prodala Alešova dcera Dorota provdaná z Duban Patokryje mosteckému měšťanovi Václavu Manvicovi, který se po Patokryjích začal psát. Jeho potomci prodali roku 1568 Patokryje Petrovi Razickému z Vchynic. On a jeho potomci byli zřejmě poslední majitelé, kteří v Patokryjích sídlili. Roku 1613 byly Patokryje za 27 tisíc kop míšeňských grošů prodány Bernardovi Elsnicovi z Elsnic. Tomu byly pro účast ve stavovském povstání zkonfiskována třetina veškerého majetku včetně statku Patokryje, který tvořila „tvrz pustá… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.