
Čtyřpatrová barokní kontribuční sýpka je obdélníková stavba s dvěma trojúhelnými štíty. Střecha s původní stolicovou konstrukcí je dnes kryta eternitem, dříve to byl dřevěný šindel a později břidlice. Zdivo je smíšené převážně kamenné a cihelné. Okna jsou typicky malá obdélníková, s původními provlékanými mřížemi. Zvenku sice vypadá památka nezajímavě, ale interiéry jsou impozantní. Stropy ve všech patrech podpírají řady dřevěných sloupů.
Sýpka z osmnáctého století sloužila kdysi k přechovávání obilí pro dříve samostatnou obec Krumpach. Město ji koupilo v roce 2005 za půl milionu korun od Agrodružstva Zábřeh, které ji v té době už dva roky neužívalo. V současné době je sýpka, která byla nově prohlášena za kulturní památku, na prodej za 1 milion korun. Další (bývalá) sýpka je větší, stojí v místě bývalého velkého dvora naproti místnímu zemědělskému družstvu, avšak tato budova byla přestavěna na kanceláře energetiky a bylo zachováno pouze mohutné obvodové zdivo.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.