Turistické cíle v okolí obce Milotice

Původně gotická tvrz, poprvé výslovně připomínaná r. 1447. Její počátky můžeme pravděpodobně klást do 1. pol. 14. století, neboť v r. 1349 se Archlebov již nazýval městečkem. Roku 1460 je připomínáno již jen tvrziště; tvrz stávala v místech dnešního kostela sv. Šebestiána a Rocha. Zcela zanikla.

Pozdně renesanční campanilla, pravděpodobně z doby kolem roku 1615. Přízemí je z kamene, patra vyzdívána z cihel, z vnitřní strany neomítnutých. Renesanční okna byla v 2. pol. 19. stol. upravena do novogotického oblouku. Bývala zdobena sgrafity, ta se částečně dochovala na zdi do dvora kostela.

Zaniklý hrad postavený v roce 1408 pány z Holštejna místo nedaleké původní tvrze. Poslední zprávy z roku 1446 kdy jej jeho dosavadní majitel Vok z Holštejna prodal Jindřichu Mirkovi z Chlumu.

Mimořádně hodnotný barokní zámek ve stylu římské vily. Postaven na odstupňovaných terasách. Park zřízen v italském stylu, později přeměněn na francozský a anglický. Poslední držitelé zámku, Barchtoldové, sem umístili vojenskou nemocnici.

Nově postavená replika větrného mlýna, který je využíván jako rozhledna. Uvnitř je malé muzeum jihomoravské vesnice. Stavba je základem budoucího skanzenu vesnice budovaného soukromou osobou. Mlýn byl zpřístupněn 1.5.2004.

Zaniklý hrad poprvé zmiňovaný v 1. polovině 11. století. Od poloviny 13. století byl významným centrem královské a později markraběcí vlády na jižní Moravě. Patrně roku 1423 byl dobyt a pobořen husity, od roku 1435 se uvádí jako pustý.

Původně na místě zámku stála tvrz z konce 15. stol. Dnešní, původně barokní zámek, založen za hraběte Erdmana Kryštova Pruskovského polovině 18. stol., byl za hraběte Viléma z Reichenbachu-Losenic pseudogoticky přestavěn v polovině 19. stol.

Původně templářská komenda. Po zrušení řádu v roce 1312 se zde střídali majitelé. V 16. st. upravena na renesanční zámek. V r. 1773 koupil zámek císař Josef ll. a spojil jej s hodonínským panstvím. Dnes je zámek majetkem obce a slouží jako hotel.

Cesta začíná vstupní bránou s rozhlednou. V lipové aleji podél cesty bude po dokončení 78 pískovcových soch českých panovníků (k 31.12. 2025 je 47) v nadživotní velikosti na piedestalech, která nesou jejich jména a období, kdy vládli. První čtyři sochy byly umístěny v roce 2018. Brána roku 2022.

Chrám Spasitele byl postaven v roce 1957. Slouží církvi československé husitské. Přístupný při bohoslužbách a v adventním a postním čase.

Gotickou tvrz postavil zřejmě na počátku 15. století Pardus ze Žeranovic. Tvrz vyrabovanou a vypálenou roku 1637 přestavěli na přelomu 17. a 18. století Petřvaldští z Petřvaldu na obdélný jednopatrový barokní zámeček se zahradou. Zámek bez využití chátrá, v zahradě 250 let starý chráněný jasan.

Zámek vzniklý v barokním duchu před rokem 1650 za opata Jana Greifenfelse z Pilsenburka. Byl součásti dvora a sloužil k občasnému pobytu příslušníků velehradského cisterciáckého kláštera, do jehož majetku Domanín tehdy patřil. V roce 1883 jej převzal Katolický spolek arcidiecéze olomoucké. Dnes je sídlem obecního úřadu.