
Valové pozůstatky hradiště Zobor dosud obepínají dva vrcholy stejnojmenného kopce v nejjižnější části pohoří Tribeč, přímo nad Nitrou. Vyšší z obou vrcholů leží v nadmořské výšce 587 m. Nižšímu jižnímu vrcholu, zvanému Pyramida, dnes dominuje vysílač. Po valovém opevnění hradiště vede téměř 2 km dlouhá okružní naučná stezka.
Na vrchol Zoboru vedou turisticky značené cesty z Nitry. Návštěvu hradiště je možno spojit s prohlídkou pozůstatků Zoborského kláštera. Ty jsou k vidění za léčebným ústavem Zobor na západním svahu kopce. K léčebně jezdí autobusy MHD z Nitry.
Na jeho vrcholu byla palisáda z dřevěných kůlů. Hradiště mělo tři kleštinové brány. Val se před každou bránou stočil směrem do vnitřního prostoru hradiště. Brána tak byla zasunuta uvnitř valového opevnění. Při útoku na ni musel nepřítel vstoupit do úzkého prostoru mezi valy. Z obou stran byl přitom zranitelný bočním ostřelováním. Brány jsou dnes označeny jako severní, východní a západní podle své polohy v opevnění. Severní a západní brány jsou přitom blízko sebe. Na vrcholu kopce Zobor, v severní části hradiště, stála akropole. Šlo o samostatně bránitelné jádro opevnění..
n. l.), v období lužické kultury. Osídlení setrvalo do starší doby železné. Výhodou byl znamenitý výhled do širokého okolí. Kromě obranné role bylo hradiště také správním a kultovním centrem. Bylo součástí řetězu hradišť. Další z nich stála na kopcích Žibrica, Velký Lysec, Velký Tribeč a Tábor nad Krnčou. K opětovnému využití došlo také v období Velkomoravské říše. V té době mohlo hradiště sloužit jako útočiště (refugium) během nájezdů. Pravděpodobná je také strážní funkce. Lidé se tu naposledy schovávali během 2. světové války. Vinaři ze Zoboru jim tu vybudovali skromný přístřešek a zásobovali je jídlem..