kostel Nanebevzetí Panny Marie

Gotický kostel vystavěný po požáru města v roce 1515 podle plánů Riedova žáka Jakuba Heilmanna ze Schweinfurtu na místě raně gotické baziliky. Ze staršího kostela se dodnes dochovala pouze krypta. Stavba nového chrámu zasvěceného Panně Marii byla zahájena roku 1517 a trvala až do začátku 17. století.. Jedná se o velké halové trojlodí s tzv. vtaženými pilíři, které ohraničují v interiéru kostela prostor jednotlivých obvodových kaplí a člení emporový ochoz, který je zdobený polychromovanými renesančními reliéfy s biblickými výjevy. Původní projekt stavitelé kostela postupně měnili v duchu nových názorů, až se v konečné symbióze uplatnilo pozdně gotické i renesanční cítění nejen monumentální architektury, ale i jejího detailu. Ve 2. čtvrtině 18. století byl východní chór uzavřen monumentálním hlavním oltářem, doplněným v sedmdesátých letech nadživotními sochami z Tyrol přišlého sochaře B. Edera a obrazy jezuitského malíře J. Kramolína. Protiváhou oltáře se staly velké varhany v západní části empory a optickou spojnicí soubor soch Krista a apoštolů lobkovického sochaře J.A. Dietze z třicátých let 18. století, osazených na vnitřní straně pilířů lodi ve výši empory. Při likvidaci starého města Mostu z důvodu těžby uhlí byl kostel přesunut v roce 1975 o 841,1 m do blízkosti barokního špitálu s gotickým kostelem sv. Ducha na bývalém Pražském předměstí. Pro veřejnost je kostel Nanebevzetí Panny Marie opětovně zpřístupněn od roku 1988. V roce 1993 byly po dvou letech dokončeny stavební a restaurátorské práce na 17 m vysokém barokním oltáři. Z původního bohatého vybavení chrámu se dochovala řada umělecky hodnotných děl dokládajících provázanost se sasko-míšeňským okruhem, ale nejen s ním. Nedílnou součást interiérové architektury tvoří už renesanční reliéfní, polychromované výjevy Starého a Nového zákona na poprsnici empory, ještě gotická…  číst dále