Obvodové zdivo
© 2003 Jiří Čížek
Nedaleko zámku Jezeří nad hnědouhelnou pánví v přírodní rezervaci Jezerka najdete vyhlídkové místo se skromnými zbytky hradu Starého Žeberka. Z toho jsou patrné valy, příkopy a části obvodového zdiva. Z vrcholové skály, kde kdysi stávala obytná budova či hradní věž, je nádherný výhled na okolní hory a bukové lesy; při pohledu směrem k jihu se pak člověk může poučit o tom, jak se dá nešetrně zacházet s přírodou a krajinou. Za dobré viditelnosti spatříte i České Středohoří či horu Říp. Na hrad vede modrá značka, buď od zámku Jezeří (zde ale počítejte s poměrně strmým výstupem), a nebo od Lesné.
Jako zajímavost lze uvést, že při floristickém průzkumu území před vyhlášením rezervace Jezerka byly zjištěny další pozůstatky osídlení hradu: rostliny Dobromysl lékařská a Užanka lékařská. Ty se dřívě pěstovaly v hradních zahradách a byly využívány k lékařským účelům. Dobromysl jeteplomilná rostlina, která roste na západním straně vrcholu Jezerky, ačkoliv se nikde jinde v Krušných horách nevyskytuje. ...Dobromysl nahrazovala majoránku a Užanka se používala k odpuzování myší..
Hrad starý Žeberk býval obranným hradem na jižním úpatí Krušných hor. Jméno Žeberk vzniklo počeštěním původního jména hradu Seeberg - česky Jezerní hora, podle polohy nad Komořanským jezerem. Za jeho zakladatele bývá považován Albert ze Žeberka. ...Hrad ale pravděpodobně vznikl již dříve, v první třetině až polovině 13.století. Za jeho zakladate proto občas bývají považováni páni ze Rvenic (pozdějších Ervěnic). Ve druhé čtvrtině 14.století byl postaven na vrcholu dnešní Zámecké hory nový, větší a luxusnější hrad-Nový Žeberk. Byl zřejmě postaven proto, že ke Starému Žeberku byl velmi obtížný přístup a možná měl i problémy se zásobováním pitnou vodou. V dalších obdobích hrad vlastnili pánové z Bergova,kteří jsou připomínáni po roce 1327. Roku 1383 se připomíná již jen hora Starý Žeberk. Hrad měl půdorys trojúhelníku. Místo na vrcholu hory je ze tří stran chráněno prudce klesajícími skalnatými svahy. Čtvrtá, severní strana klesá pozvolněji do sedla mezi Jezerkou a Jánským vrchem. Tudy vedla přístupová cesta. Zvolna stoupala až k místu, kde byl svah přepažen částečně uměle navršeným valem. Na východě se val napojoval na druhý příkop a končil skalnatým bradlem. Na tomto místě zřejmě stála dřevěná strážní věž, neboť je odtud dobrý rozhled po přístupovém svahu a sedle. Čelo valu bylo zpevněno zídkou z kamenů a ještě zabezpečeno mělkým příkopem. Je možné, že tento val sloužil k ochraně přístupu k prameni ve svahu, který byl pravděpodobně hradním vodním zdrojem. Část této kamenné ohradní zdi je dodnes patrná. Přístupová cesta, po překonání krátké rovinky za valem, překročila 10m hradní příkop a vstoupila do předhradí. Příkop byl místy vytesán do skály a byl původně značně hluboký. Příkop obklopoval hrad ze tří stran a končil na východě před skaliskem, které bylo spojeno s hradem úzkým pruhem zeminy. Zřejmě sloužilo jako strážní stanoviště. Na západě končil příkop u podlouhlého skalního hřbetu, kde bylo pavděpodobně další strážiště. Vlastní hrad ležel na dvou skalách, ke kterým přiléhala dvě nádvoří a malé předhradí. Předhradí bylo asi opevněno palisádou, mělo tvar půlměsíce. Nad předhradím na skalisku stála dřevěná stavba a k ní přiléhalo první nádvoří, obehnané dodnes patrnou kamennou hradbou. V její východní části stávala kamenná branka, z níž zbyly jen základy bočních stěn. Kudy se do nádvoří vstupovalo není dnes jasné. Z prvního nádvoří se zřejmě po jižním okraji hradu procházelo na druhé nádvoří. Z druhého nádvoří byl přístup na úzkou nejvyšší skálu hradu. Dnes je dost zvětralá. Nepochybně tam stávala hlavní obytná část hradu, snad dřevěná věž. Dnes po ní nezůstaly žádné stopy..
|
Přihlášení |
