Ražená štola z let 1978 - 79 převádí Škramnický a Černický potok do povodí Loupnice pod vrchem, na kterém se nacházejí skromné pozůstatky neznámého hrádku (Hausberg?). Spolu se sousední štolou Jezeří paradoxně přispěla odhalením komplikovaných geologických poměrů k záchraně zámku Jezeří.
Albrechtická štola
Pro umožnění těžby hnědého uhlí v rozsáhlém velkolomu pod zámkem Jezeří bylo nutno převést vodu z povodí Škramnického a Černovického potoka mimo plochu budoucího dobývání. Vzhledem k tomu, že oba stékají z Krušných hor ve značném podélném sklonu, přicházela v úvahu v podstatě jen varianta s podzemními štolami. Kratší z nich, nazvaná původně Alberská (podle chybně lokalizovaného pojmenování hrádku, pod jehož zříceninou vede), dnes Albrechtická (po zaniklé obci přímo pod jezeřským zámkem), byla ručně vyražena od prosince 1978 do května 1979. Je dlouhá 255 m, začíná pod umělým soutokem obou potoků a ústí na spodní straně kopce do umělého koryta, které nadále míří do Horního Jiřetína, kde se spojuje s rovněž přeloženou Loupnicí. Obě štoly zásadním způsobem přispěly k poznání velmi komplikované a potenciálně nebezpečné geologické skladby krušnohorského svahu mezi Vysokou Pecí a Horním Jiřetínem. Tyto poznatky přispěly k rozhodnutí o zachování ochranného pilíře pod zámkem Jezeří, které umožnilo vůbec uvažovat o záchraně památky, která měla jako mnoho jiných v oblasti padnout za oběť rabování jejích nerostných zásob.
Ivan Grisa, 17.7. 2011
