Rozsáhlá zřícenina významného hradu postaveného koncem 13. století Borešem Hrabišicem. V průběhu 16. století zcela zpustl.
Na svou dobu rozlehlý hrad se skládal ze čtyř částí seřazených za sebou na vrcholu kopce. Jeho nejvyšší plochu zaujalo přibližně trojúhelné jádro s věžemi při každém nároží. V severním nejchráněnějším to byla nejstarší budova hradu, mírně lichoběžná obytná věž o rozměrech cca 10,5x7 metrů. V jihozápadním nároží to byla čtverhranná věž, ke které bylo od severu přistavěno obytné křídlo a na počátku 14. století podél čelní hradby jádra obdélná kaple zaklenutá dvěma poli křížové klenby s pětibokým závěrem. V posledním jihovýchodním nároží chránila vstupní bránu proraženou v hradbě vysoká okrouhlá věž o průměru 9 metrů. Před bránou byl od východu malý lichoběžný dvorek s maximálně jednou nevelkou budovou při severní stěně. V tomto dvorku se přístupová cesta vedená podél čela jádra do věžovité brány obracela o 180°. Boky jádra obíhal parkán, který se před jeho čelem rozvíral do rozlehlého třetího nádvoří s čelní hradbou zpěvněnou čtverhrannou věžicí. Z jeho zástavby známe pouze rozlehlou obdélnou budovu při východní hradbě sloužící nejspíše hospodářským účelům. Ve třetím nádvoří se cesta opět otáčela o 180° a kulisovou bránou v hradbě mezi hospodářskou budovou a dvorkem jádra vedla na nižší druhé nádvoří. V čele druhého nádvoří stála druhá mohutnější (průměr 10,5 metrů) a mírně konická okrouhlá věž. Hradby druhého nádvoří k severu opět obíhaly jako parkán výše položené části hradu, od jihu k nim bylo přiloženo víceboké první nádvoří s protáhlou obdélnou budovou vstupní brány v čele. K ní vedl přes čelní příkop padací most. Dílem krále byly pravděpodobně především věže, hradby a brány, poté nejspíš stavbu převzal Boreš z Oseka, jehož dílem může být nevelký palác v jádře. Ve velkorysém projektu nemohl pokračovat ani tak mocný a bohatý rod, jakým páni z Oseka byli, proto je hrad tak nezvykle prázdný a chudý na další…
číst dáleZany, 3.6. 2005
Koncem první poloviny 13. stol. založil zřejmě král hrad na vrcholu nedaleko obce Osek. Stavbu řídil Boreš z rodu Hrabišiců, který hrad získal do svého držení a roku 1250 se po něm poprvé psal. Stavba rozsáhlého hradu však pokračovala dále a byla dokončena až Boršovým stejnojmenným vnukem na počátku 14. století. Páni z Oseka (či Rýzmberka) seděli na hradě až do roku 1398, kdy jej zadlužený Boreš ml. musel prodat míšeňskému markrabímu Vilémovi a jeho manželce Alžbětě. Jeho potomkům potvrdil držení Oseka jako zástavního statku roku 1422 císař Zikmund. Českým králům bylo trnem v oku, že významný hrad uvnitř českého území je v cizích rukách, proto se snažili získat jej zpět. Podařilo se to až králi Jiřímu roku 1459, od následujícího roku jej postoupil do zástavního držení svému věrnému přívrženci a častému věřiteli Prokopovi z Rabštejna. Krátce před jeho smrtí (†1472) byl údajně Osek roku 1469 obležen královským vojskem, prokazatelně dobyt byl…
číst dále
Zany, 3.6. 2005
Rýzmburk
vladimír kotek , 21.3. 2010