Jihovýchodně od Chomutova, v obci Bílence leží na místě bývalé zemanské tvrze barokní zámek postavený kolem roku 1800 pozoruhodný zejména úpravou středového rizalitu. Dnes v soukromém vlastnictví.
Obec Bílence leží 7,5 kilometru jihovýchodně od Chomutova. Od druhé poloviny čtrnáctého století stávala na pravém břehu Chomutovky zemanská tvrz, kterou si postavil pravděpodobně Jindřich z Bílenců. Postupně v ní sídlila řada drobných i známějších šlechticů. Roku 1570 ji koupil Adam ze Štampachu, který ji krátce nato prodal Havlovi Hrobčickému z Hrobčic. Roku 1618 se Bílence znovu vrátily Štampachům. Většina tohoto rodu se však zapojila do stavovského povstání a po jeho porážce přišel o Bílence i Asman st. ze Štampachu. V protokolu z 3. listopadu 1622 o konfiskaci je také uvedena zdejší tvrz s poplužním dvorem. Roku 1626 koupil Bílence Pavel Michna z Vacínova. Ten ovšem na tvrzi nesídlil a ta začala pomalu pustnout a její zkázu dovršila třicetiletá válka. Ve druhé polovině sedmnáctého století pak byl v Bílencích postaven rozsáhlý hospodářský dvůr, hlavně v místě, kde stávala tvrz. Roku 1766 koupil Bílence Jindřich z Auersperku, majitel panství Červený Hrádek. Za jeho syna byl v pravé části dvora postaven malý barokní zámek který sloužil správě statku a také jako lovecký zámeček pro Červenohrádecké panstvo. Zámecká budova je dodnes dochována v areálu bývalého poplužního dvora, dnes statku. Je to podélná přízemní budova s poměrně vysokou střechou a hlavním průčelím obráceným do dvora. To je pozoruhodné úpravou středového vstupního rizalitu zdobeného kuželkovou balustrádou s vázami a dvěma bustami římských císařů.. Po stranách hlavního vchodu jsou oválná okna, ostatní jsou obdélníková. Zámeček byl využíván státním statkem, a to jej značně poznamenalo. Za budovou býval kamennou zdí obehnaný park. Zachovala se i část bývalého panského dvora včetně hlavní vjezdové brány na severovýchodní straně s pozdně gotickou brankou. Osudy zámku byly až do roku 1924 spojeny s Červenohrádeckým panstvím. Pak statek se zámkem koupila rodina Kubovičů…
číst dáleRadovan Smokoň, 27.6. 2006