Gotický kostel sv. Vavřince stojí pravd. na místě bývalé kaple, poprvé je připomínán r. 1364 jako farní. V 18. st. barokně přestavěn, gotický ráz tím nebyl zcela setřen. Dochovány četné gotické prvky: klenba závěru, portál, obnovené kružby...
Hlavní obrázek místa
© Prudký Martin, 01/2010
Kostel je přirozenou dominantou vsi a stojí, obklopen hřbitovem, u výjezdu směrem na Moravěves v jižní části obce.
Prudký Martin , 16.3. 2010
popis

Je jednolodní, s pětiboce zakončeným presbytářem na východě, hranolovou věží na severozápadě a s předsíní na jižní straně lodi. Loď je plochostropá, zatímco presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou s jedním obdélným polem a šestipaprskovým závěrem. Žebra vybíhají z jehlancovitých a kružbových konzol. Na svorníku závěru je znak Mostu, drobný svorník s křížem je ve vrcholu meziklenebního pásu, na svorníku křížového pole je pak vytesána postava držící model kostela. Sakristie je zaklenuta křížovým polem klenby s jehlancovitými konzolami a čtyřmi liliemi ve svorníku. Hlavní oltář je barokní z druhé čtvrtiny 18. století a dva boční oltáře z období 1680 až 1690. Kazatelna je rokoková a varhany sestrojené v 18. století. Stav a krásu vnitřního vybavení kostela jsem nemohl posoudit, protože kostel je uzavřený. Zajímavý je boční vstup do kostela z jihu, kde se nad hrotitým gotickým portálem nalézá reliéf…  číst dále

Prudký Martin podle Umělecké památky Čech (doplněno redakcí), 16.3. 2010

historie

První zmínka o Havrani pochází z roku 1281 v souvislosti s jakýmsi Chvalem z Havraně (Qual de Habran), dále z let 1337 a 1338 s dalším vlastníkem Ješkem z Havraně. Název vsi snad souvisí se zvláštní příponou připojenou k osobnímu jménu Havran a mělo znamenat Havranův dvůr. Z předhusitské doby se dochoval ještě jeden zápis s konkrétním šlechtickým vlastníkem Havraně – Těmou z Koldic, a to z roku 1417. Gotický kostel byl pravděpodobně následovníkem původní kaple a je poprvé připomínán roku 1364 jako farní. V 18. století se mu dostalo barokní přestavby.

Prudký Martin podle Uměleckých památek Čech - Emanuel Poche a kolektiv, studie PhDr. L. Pokorné uveřejněné na webu obce, 18.1. 2010

Ústecký kraj, Havraň

Místa v okolí

 kaple Panny Marie
 pivovar
 kostel sv. Marka
 kostel sv. Prokopa
 Blažim
 kaple sv. Antonína
 Velemyšleves
 Maják
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Václava
 Škrle
 kostel sv. Havla
 Ressl
 krematorium
 smírčí kříž
 synagoga
 Bílence
 Šibeník
 kostel sv. Václava
 Bitozeves
 Bihlova vila
 kaple sv. Ferdinanda
 Most
 kostel sv. Jiljí
 Most
 kostel sv. Valentina
 židovský hřbitov
 Matylda
 kostel sv. Matouše
 Žiželice
 Přečaply
 Staňkovice
 kostel sv. Vavřince
 Písečný vrch
 Patokryje
 Špičák
 kostel sv. Martina
 Korozluky
 smírčí kříž
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 Údlice
 kostel sv. Jiří
 stará radnice
 nová radnice
 Postoloprty
 pivovar
 židovské ghetto
 Drahúš
 Bělušice
 silniční most
 Rybňany
 kostel sv. Mikuláše
 Dreherův pivovar
 silniční most
 kostel sv. Augustina
 Tobiášův vrch
 městské sklepy
 kostel sv. Jiljí
 Chrámce
 synagoga
 městské hradby
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Václava
 Stekník
 kaple sv. Anny
 Strkovice
 Mradice
 kostel sv. Jakuba
 Kamencové jezero
 kostel Všech svatých
 Libočany
 kostel sv. Martina
 kostel Všech svatých
 Chmelový maják
 židovský hřbitov
 Lenešice
 radnice
 kaple sv. Víta
 evangelický kostel
 archeologický skanzen
 Červený Hrádek
 Stará papírna
 Jezeří
 Žichov, Schichow
 Vičice
 kostel sv. Kateřiny
 kaple sv. Anny
 Starý Žeberk
 menhir Zakletý mnich
 Švédské šance
 Skalní okno
 Albrechtická štola
 socha sv. Jiří
 socha sv. Vavřince
 Mirošovice
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Barbory
 Bořeň
 Dobříčany
 kaple sv. Jiří
 Oblík
 boží muka
 kostel sv. Václava
 železniční most
 Josefinina skála
 Bílinská kyselka
 Hrobčice
 židovský hřbitov
 kostel sv. Havla
 kostel sv. Martina
 Soběsuky
 kostel sv. Matouše
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Petra
 Najštejn
 židovský hřbitov
 inundační most
 Nový Žeberk
 barokní špitál
 městské hradby
 kostel sv. Mikuláše
 Louny – MPR
 městské opevnění
 starší radnice
 Bílina
 nová radnice
 Nový hrad
 Bílina
 pivovar
 synagoga
 kostel Matky Boží
 židovský hřbitov
 Hradiště
 Pohádkový les
 vodojem
Základní informace místa
ID místa: 8698
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: chátrající
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 30.3.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama