© Prudký Martin, 01/2010
Kostel je přirozenou dominantou vsi a stojí, obklopen hřbitovem, u výjezdu směrem na Moravěves v jižní části obce.
Je jednolodní, s pětiboce zakončeným presbytářem na východě, hranolovou věží na severozápadě a s předsíní na jižní straně lodi. Loď je plochostropá, zatímco presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou s jedním obdélným polem a šestipaprskovým závěrem. Žebra vybíhají z jehlancovitých a kružbových konzol. ...Na svorníku závěru je znak Mostu, drobný svorník s křížem je ve vrcholu meziklenebního pásu, na svorníku křížového pole je pak vytesána postava držící model kostela. Sakristie je zaklenuta křížovým polem klenby s jehlancovitými konzolami a čtyřmi liliemi ve svorníku. Hlavní oltář je barokní z druhé čtvrtiny 18. století a dva boční oltáře z období 1680 až 1690. Kazatelna je rokoková a varhany sestrojené v 18. století. Stav a krásu vnitřního vybavení kostela jsem nemohl posoudit, protože kostel je uzavřený. Zajímavý je boční vstup do kostela z jihu, kde se nad hrotitým gotickým portálem nalézá reliéf z volskými rohy a jelením parožím. Vztahuje s k němu lidová pověst, zaznamenaná na konci 19. století Františkem Cajthamlem. Podle ní jakýsi řezník hnal do Mostu statného vola, kterého napadl velký jelen. Ten ohrožoval i řezníka, který v modlitbě slíbil, že když jej Bůh zachrání, vystaví zde kapli. Tak se také stalo. O pravdivosti legendy nebudu spekulovat, ale návštěvu kostela doporučuji.
První zmínka o Havrani pochází z roku 1281 v souvislosti s jakýmsi Chvalem z Havraně (Qual de Habran), dále z let 1337 a 1338 s dalším vlastníkem Ješkem z Havraně. Název vsi snad souvisí se zvláštní příponou připojenou k osobnímu jménu Havran a mělo znamenat Havranův dvůr. Z předhusitské doby se dochoval ještě jeden zápis s konkrétním šlechtickým vlastníkem Havraně – Těmou z Koldic, a to z roku 1417. Gotický kostel byl pravděpodobně následovníkem původní kaple a je poprvé připomínán roku 1364 jako farní. ...V 18. století se mu dostalo barokní přestavby.
|
Přihlášení |
