Zbytky paláce na nejvyšším místě hradního areálu
© Filip Matoušek 05/2008
Dispozice hradu byla dvoudílná; nepříliš rozlehlé jádro chráněné parkánem obsahovalo jen obdélný, zřejmě výstavný palác (dochoval se okosený lomený portál, v 70. letech 20. stol. odvezený do mostecké expozitury ČSAV), níže položené předhradí bylo chráněno obvodovou hradbou, k níž přiléhaly hospodářské a provozní budovy, a mohutným, do skály vytesaným příkopem. Severozápadní svah hradního vrchu byl dále silně opevněn třemi příkopy s hradbami a zřejmě i baštou pod palácem na západě. Zajímavou skutečností je, že na jihovýchodní straně, kde svah hradního vrchu rovněž není dostatečnou ochranou, chybí okružní příkop i jakékoli další opevnění. Z neznámého důvodu nebyl tedy hrad, především jeho vnější opevnění s valy a příkopy, nikdy zcela dokončen, a je tak zajímavým dokladem vývoje a průběhu stavebních prací. Typově se jedná o jednoduchý, bezvěžový šlechtický hrad s palácem jako hlavní obrannou i obytnou… číst dále
Dochované písemné prameny o historii hradu jsou sporadické a navíc často nejasné, neboť je obtížné určit, zda se týkají této lokality a nebo dříve vybudovaného Starého Žeberka, který se jako původní středisko panství nacházel jen asi 3 km daleko, na vrcholu Jezerky. Situaci komplikují i souvislosti s historií dnešního Červeného Hrádku, takže dlouho nebyl Nový Žeberk v literatuře uváděn vůbec (neznal jej ani známý historik českých hradů August Sedláček) a nebo byl popisován jako neznámá tvrz u Pyšné (Hrady zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1984). Přitom již roku 1962 zpracoval J. Čermák ve své studii „Starý a Nový Žeberk a Borek, Regionální studie I“, (Litvínovsko - Mostecko 10 - 15 ) historii těchto památek a přesvědčivě ztotožnil zbytky hradu u Pyšné s Novým Žeberkem. Existence obou Žeberků je historicky doložena k r. 1327, kdy byly majetkem pánů z Bergova. V lednu 1383… číst dále
|
Přihlášení |
