Hrad postaven místo nepohodlného Starého Žeberka, nebyl zřejmě zcela dokončen a v průběhu 1. pol. 15. stol. zanikl. Zachovány zbytky zdiva paláce a hradeb, mohutný do skály vytesaný příkop a opevnění ve formě valů a dalších příkopů .
Hlavní obrázek místa
Areál hradu
© 2002 Jiří Čížek
Skromné roztroušené zbytky hrádku na vrcholu kóty 683,6 m n. m., nedaleko vsi Pyšná. Na místo nevede žádná turistická značka. Místo, kde hrad stával, je důmyslně vklíněno mezi vrch Jedlová neboli Jedlák a ostatní kopce. Vydejte se z konce vsi Pyšná třetí cestou dolů, až stanete pod nevysokým kopcem, na kterém stával hrad. Ještě kousek dál je při cestě malý, nově opravený rybníček, u kterého stačí odbočit pěšinou vpravo a dojdete přímo na hrad.
26.11. 2002
popis

Dispozice hradu byla dvoudílná; nepříliš rozlehlé jádro chráněné parkánem obsahovalo jen obdélný, zřejmě výstavný palác (dochoval se okosený lomený portál, v 70. letech 20. stol. odvezený do mostecké expozitury ČSAV), níže položené předhradí bylo chráněno obvodovou hradbou, k níž přiléhaly hospodářské a provozní budovy, a mohutným, do skály vytesaným příkopem. Severozápadní svah hradního vrchu byl dále silně opevněn třemi příkopy s hradbami a zřejmě i baštou pod palácem na západě. Zajímavou skutečností je, že na jihovýchodní straně, kde svah hradního vrchu rovněž není dostatečnou ochranou, chybí okružní příkop i jakékoli další opevnění. Z neznámého důvodu nebyl tedy hrad, především jeho vnější opevnění s valy a příkopy, nikdy zcela dokončen, a je tak zajímavým dokladem vývoje a průběhu stavebních prací. Typově se jedná o jednoduchý, bezvěžový šlechtický hrad s palácem jako hlavní obrannou i obytnou…  číst dále

© Z. Hefner: Nový Žeberk, Hláska VI/2, Klub Augusta Sedláčka, Plzeň 1995, 7.8. 2008

historie

Historie Nového Žeberka

Dochované písemné prameny o historii hradu jsou sporadické a navíc často nejasné, neboť je obtížné určit, zda se týkají této lokality a nebo dříve vybudovaného Starého Žeberka, který se jako původní středisko panství nacházel jen asi 3 km daleko, na vrcholu Jezerky. Situaci komplikují i souvislosti s historií dnešního Červeného Hrádku, takže dlouho nebyl Nový Žeberk v literatuře uváděn vůbec (neznal jej ani známý historik českých hradů August Sedláček) a nebo byl popisován jako neznámá tvrz u Pyšné (Hrady zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1984). Přitom již roku 1962 zpracoval J. Čermák ve své studii „Starý a Nový Žeberk a Borek, Regionální studie I“, (Litvínovsko - Mostecko 10 - 15 ) historii těchto památek a přesvědčivě ztotožnil zbytky hradu u Pyšné s Novým Žeberkem. Existence obou Žeberků je historicky doložena k r. 1327, kdy byly majetkem pánů z Bergova. V lednu 1383…  číst dále

© Z. Hefner: Nový Žeberk, Hláska VI/2, Klub Augusta Sedláčka, Plzeň 1995, 7.8. 2008

Půdorys místa

terénní náčrt hradu
© Z. Hefner: Nový Žeberk, Hláska VI/2, Klub Augusta Sedláčka, Plzeň 1995
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Ústecký kraj,  Chomutov  (CV), Vysoká Pec

Místa v okolí

 Skalní okno
 Starý Žeberk
 Eduardova skála
 Dřevařský rybník
 Červený Hrádek
 Jezeří
 Josefinina skála
 Švédské šance
 Najštejn
 Albrechtická štola
 Lniště
 kostel sv. Kateřiny
 městské sklepy
 kostel sv. Jiljí
 smírčí kříž
 Blatno
 socha sv. Jiří
 socha sv. Vavřince
 Bergrutsch
 Jeřabina
 Kamencové jezero
 Hausberk
 hrad u Brandova
 kaple
 Janov
 milník
 kostel sv. Barbory
 kamenný kříž
 Dieterova štola
 Maják
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 Matylda
 Údlice
 Rieckenova vila
 Bílý sloup
 hradiště u Černovic
 Černý rybník
 Pilařský rybník
 Litvínov
 Přečaply
 kostel sv. Matouše
 Ressl
 kostel sv. Mikuláše
 nová radnice
 Sirné lázně
 socha Herkula
 stará radnice
 Střelnice
 hřbitovní kaple
 židovský hřbitov
 Most
 Skřivánčí vrch
 Most
 železniční most
 důl Pluto II.
 kostel sv. Marka
 krematorium
 Bihlova vila
 Einmannbunker
 důl Pavel I.
 synagoga
 Bílence
 kostel sv. Valentina
 Kolektivní dům
 Ahníkov
 Šibeník
 Loučná
 Škrle
 kostel sv. Vavřince
 Lichtenwald
 smírčí kříž
 pivovar
 kostel sv. Václava
 Vlčí hora
 Hasištejn
 Fláje
 kaple Panny Marie
Základní informace místa
ID místa: 444
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 26.11.2002
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama