
Dispozice hradu byla dvoudílná; nepříliš rozlehlé jádro chráněné parkánem obsahovalo jen obdélný, zřejmě výstavný palác (dochoval se okosený lomený portál, v 70. letech 20. stol. odvezený do mostecké expozitury ČSAV), níže položené předhradí bylo chráněno obvodovou hradbou, k níž přiléhaly hospodářské a provozní budovy, a mohutným, do skály vytesaným příkopem. Severozápadní svah hradního vrchu byl dále silně opevněn třemi příkopy s hradbami a zřejmě i baštou pod palácem na západě. Zajímavou skutečností je, že na jihovýchodní straně, kde svah hradního vrchu rovněž není dostatečnou ochranou, chybí okružní příkop i jakékoli další opevnění. Z neznámého důvodu nebyl tedy hrad, především jeho vnější opevnění s valy a příkopy, nikdy zcela dokončen, a je tak zajímavým dokladem vývoje a průběhu stavebních prací. Typově se jedná o jednoduchý, bezvěžový šlechtický hrad s palácem jako hlavní obrannou i obytnou… číst dále
Dochované písemné prameny o historii hradu jsou sporadické a navíc často nejasné, neboť je obtížné určit, zda se týkají této lokality a nebo dříve vybudovaného Starého Žeberka, který se jako původní středisko panství nacházel jen asi 3 km daleko, na vrcholu Jezerky. Situaci komplikují i souvislosti s historií dnešního Červeného Hrádku, takže dlouho nebyl Nový Žeberk v literatuře uváděn vůbec (neznal jej ani známý historik českých hradů August Sedláček) a nebo byl popisován jako neznámá tvrz u Pyšné (Hrady zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1984). Přitom již roku 1962 zpracoval J. Čermák ve své studii „Starý a Nový Žeberk a Borek, Regionální studie I“, (Litvínovsko - Mostecko 10 - 15 ) historii těchto památek a přesvědčivě ztotožnil zbytky hradu u Pyšné s Novým Žeberkem. Existence obou Žeberků je historicky doložena k r. 1327, kdy byly majetkem pánů z Bergova. V lednu 1383… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.