© Prudký Martin, 09/2013
Bílina je severočeská říčka, 83,8 km dlouhá, jedná se o levostranný přítok řeky Labe, pramenící nedaleko Kálku v Krušných horách. Řeka je neblaze proslulá svým znečištěním – o němž se v Mostě se zpívalo, že „když si k ní přičuchneš, chytaj tě křeče“. Původ jména však nasvědčuje o opaku. Pochází z přídavného jména bílý, ve staročeské podobě biel, což znamenalo bílá, tedy čistá, průzračná voda. Silné znečištění vody je následkem lidské činnosti a souvisí s průmyslovou oblastí, kterou řeka protéká – na horním toku ještě voda splňuje přísné normy a je vhodná i pro kojence. Písemně je řeka poprvé zmíněna roku 1119 v Kosmově kronice ve tvaru Belina (původně Bielina) a Bielina řěka v kronice Dalimilově. Jméno řeky přešlo i na přemyslovský opěrný a správní bod v severních Čechách, dnes město Bílina (Belinensis urbis). Na německých mapách se až do 20. století zachovalo původní slovanské jména Biela. Toto… číst dále
|
Přihlášení |
