
Vlastní území národní přírodní rezervace Raná není ze zákona veřejnosti přístupné, protože jím neprocházejí značené cesty. V nejvyšším bodě se jí však dotýká modrá značka, která vede z Loun a Lenešic, resp. z opačné strany ze vsi Hrádek, která je místní částí obce Raná a leží na silnici II/250 ze Žatce do Rané. Od rozcestníku u rezervace vychází modrá odbočka k nejvyššímu vrcholu Rané (457 m n. m.). Po neznačené stezce lze k rezervaci dojít po jižním úbočí také přímo z obce Raná.
Podobně jako v případě sousedních kopců, vznikla vyplněním tektonické trhliny v křídovém útvaru horkým magmatem během sopečné činnosti v období mladších třetihor. Následně došlo k postupnému odnosu měkčích hornin na povrchu a odhalení reliéfu sopečného tělesa. Předmětem ochrany přírody jsou zde teplomilná stepní travinná společenstva s unikátními výskyty vzácných teplomilných a suchomilných živočichů. Mezi typické ranské chráněné rostliny patří koniklec luční český, vzácná teplomilná tráva připomínající jemné peří kavyl Ivanův, ovsíř stepní a hlaváček jarní. Unikátem Rané je speciální forma kavylu – kavyl sličný lysý, známá na celém světě jen odtud. Na Rané je možné vidět největší porost kavylů ve střední Evropě. Nejlepším obdobím je doba květu kavylů (dojem stříbrných vln moře) – konec května a začátek června. Na travnatých svazích se hojně vyskytuje vzácný sysel obecný. Přerušení tradiční pastvy ovcí a koz koncem 80. let 20. století způsobilo zvýšené šíření vysokých trav a zarůstání lokality křovinami. Tyto změny vedly k ústupu mnoha vzácných druhů rostlin i živočichů a např. vyhynutí brouka chrobáka pečlivého. Po r. 2000 byla pastva ovcí obnovena a výskyt vzácných druhů se opět zvyšuje. Příznivé poměry na Rané využívají od roku 1933 pro létání piloti větroňů, závěsných kluzáků (rogalisté) a v posledních letech především piloti padákových kluzáků (paraglidisté)..
Vrch je čedičový solitérní masiv, který se nachází asi 6 km severozápadně od Loun v západní části Českého středohoří. Jedná se o velmi výrazně podlouhlou horu rozloženou ve směru severovýchod–jihozápad v délce asi 1 km. Na severovýchodním úbočí stojí stejnojmenná obec Raná, podle které byl vrch pojmenován. Již v r. 1936 byla na jihozápadním vrchu hory (tzv. „Malé bouli“) zřízena přírodní rezervace o rozloze 1,5 ha pod ochranou státu. Od r. 1951 se rezervace nazývá národní přírodní rezervace Raná. Po svém rozšíření pokrývá prakticky celou vrcholovou partii subvrcholu v jihozápadní části hory o rozloze 9,3 ha..