NPR Raná
© Martin Kubík 08/2020
Jedná se o bezlesnatý horský hřbet porostlý xerotermními travinami s občasným výskytem malých suťových polí. Z geologického hlediska je Raná tvořena čedičovou horninou (olivinický nefelinit). Podobně jako v případě sousedních kopců, vznikla vyplněním tektonické trhliny v křídovém útvaru horkým magmatem během sopečné činnosti v období mladších třetihor. Následně došlo k postupnému odnosu měkčích hornin na povrchu a odhalení reliéfu sopečného tělesa. Předmětem ochrany přírody jsou zde teplomilná stepní travinná společenstva s unikátními výskyty vzácných teplomilných a suchomilných živočichů. Mezi typické ranské chráněné rostliny patří koniklec luční český, vzácná teplomilná tráva připomínající jemné peří kavyl Ivanův, ovsíř stepní a hlaváček jarní. Unikátem Rané je speciální forma kavylu – kavyl sličný lysý, známá na celém světě jen odtud. Na Rané je možné vidět největší porost kavylů ve střední Evropě. Nejlepším obdobím je doba… číst dále
Raná je výrazná trojvrcholová hora (457 m n. m.) v západní části Českého středohoří. Na jihozápadním vrchu trojkopce se rozkládá národní přírodní rezervace Raná. Vrch je čedičový solitérní masiv, který se nachází asi 6 km severozápadně od Loun v západní části Českého středohoří. Jedná se o velmi výrazně podlouhlou horu rozloženou ve směru severovýchod–jihozápad v délce asi 1 km. Na severovýchodním úbočí stojí stejnojmenná obec Raná, podle které byl vrch pojmenován. Již v r. 1936 byla na jihozápadním vrchu hory (tzv. „Malé bouli“) zřízena přírodní rezervace o rozloze 1,5 ha pod ochranou státu. Od r. 1951 se rezervace nazývá národní přírodní rezervace Raná. Po svém rozšíření pokrývá prakticky celou vrcholovou partii subvrcholu v jihozápadní části hory o rozloze 9,3 ha.
|
Přihlášení |
