Pův. gotický kostel byl postaven v 2. pol. 14. století (prvně zmiň. r. 1356). Roku 1586 byl přestavěn, po roce 1840 byl upravován (obec byla v té době centrem panství cisterciáckého kláštera v Oseku). Kostel od r. 1945 chátral, r. 2000 dostal novou střechu a v současnosti slouží jako galerie.
Hlavní obrázek místa
Kostel sv. Jakuba Většího
© Radovan Smokoň 10/2006
Vesnice Škrle je částí obce Bílence. Kostel se nachází na východní straně vsi typu návesní ulicovky. Vlastní ves se rozkládá v přibližně severojižním směru na svahu přikloněném k jihu, nad říčkou Chomutovkou. Návesní ulicovkou směrem k severu směřuje cesta směrem k Sušanům. (Jedna z variant obchodní cesty spojující Most se Žatcem). Kolmo k náměstí procházela cesta sledující tok Chomutovky od Postoloprt na Chomutov. Změna tras těchto cest měla za následek, že obec nikdy nevyužila udělených městských práv a nedošlo k významnějšímu urbanistickému rozvoji obce. Vlastní areál kostela se nacházel původně přibližně uprostřed východní části intravilánu. Objekty pod a nad kostelem postupně zanikly, čímž byla narušena urbanistická situace a vazby kostela na okolní zástavbu. Kostel se nachází ve svahu se sklonem k jihu, areál je obehnán kamennou zídkou, v současnosti značně narušenou. Vstup ke kostelu je realizován od západu, z prostoru ulicové návesovky po schodišti, směřující skrze vstupní branku k západní předsíni. V současné době je využíván jako galerie.
Radovan Smokoň, 15.10. 2006
popis

Kostel je jednolodní, s pravoúhle uzavřeným presbytářem a obdélnou sakristií na severní straně. V období pozdní gotiky byla k hlavní lodi přistavěna na jižní straně hranolová věž a v roce 1814 na západní straně předsíň. Věž je dvoupatrová a nejvyšší patro je dřevěné s jehlanovou střechou (dříve krytou šindelem). Nad presbytářem je sanktusová věžička. Presbytář i loď jsou plochostropé. V západní části lodi je dřevěná hudební kruchta. Triumfální oblouk je hrotitý, s oboustranně zkosenou hranou. V presbytáři býval pozdně gotický sanktuář, datovaný rokem 1568. Pozůstatkem po něm je patrně prohlubeň ve zdi vlevo od hlavního oltáře, do které údajně utrakvisté, v době kdy zde převládala protestantská víra, ukládali kalich. Vnitřní mobiliář se bohužel nedochoval. V obvodových stěnách pod stávající omítkou lze předpokládat architektonické prvky staršího členění - ostění oken. V zásadě nelze vyloučit ani možnost fragmentů…  číst dále

Radovan Smokoň, zdroj - Muzeum Chomutov, 16.10. 2006

historie

Sv. Jakub Starší (Větší, syn Zebedeův, apoštol) – historie, legendy, atributy

Sv. Jakub Starší († 43 / 44) byl jedním z dvanácti apoštolů – učedníků Ježíše Krista. Jeho bratrem byl apoštol a evangelista Jan. Bratři pocházeli z rybářské rodiny (tetou jejich matky Salome byla Panna Marie), žijící v Betsaidě u Genezaretského jezera v Palestině. Ježíš Kristus je povolal, když společně s otcem Zebedeem na lodi spravovali sítě. Bratři nechali všeho a následovali Krista (předpokládá se, že odešli po zázračném rybolovu; zdůrazňuje se pohotovost opustit „loď“ lidských jistot a následovat Krista). Pro jejich temperamentní povahu jim dal Ježíš Kristus přezdívku „Boanerghés“ – „Synové hromu“. Jednou, když jim byl při putování do Jeruzaléma odmítnut v jisté samařské vesnici nocleh, chtěli na ní hned svolat oheň z nebe. Měli za to, že po odmítnutí by měl bez prodlení následovat trest. Ježíš byl však proti násilí, a bratry za jejich nápad přísně pokáral. Jakub s Janem patřili ke Kristovým privilegovaným…  číst dále

E. Horáková podle http://cs.wikipedia.org, http://catholica.cz, 1.10. 2012

Další texty historie

Půdorys místa

půdorys kostela
© Jaroslav Pachner: Kostel sv. Jakuba Většího ve Škrli (in Památky, příroda, život, ročník 25, č. 3, Okresní muzeum v Chomutově, 1993)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Ústecký kraj,  Chomutov  (CV), Škrle

Místa v okolí

 Škrle
 synagoga
 Bílence
 Velemyšleves
 kaple sv. Antonína
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Marka
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Vavřince
 Přečaply
 kostel sv. Matouše
 Žiželice
 kostel sv. Vavřince
 židovský hřbitov
 Údlice
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Prokopa
 Blažim
 Maják
 kaple Panny Marie
 Staňkovice
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Václava
 radnice
 pivovar
 Vičice
 Dreherův pivovar
 silniční most
 Libočany
 Bitozeves
 městské hradby
 synagoga
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Jakuba
 železniční most
 Kamencové jezero
 Chmelový maják
 Stará papírna
 evangelický kostel
 Rybňany
 židovský hřbitov
 kostel sv. Martina
 Soběsuky
 židovský hřbitov
 městské sklepy
 kostel sv. Jiljí
 Ressl
 kostel sv. Barbory
 kostel sv. Havla
 krematorium
 Stekník
 Červený Hrádek
 smírčí kříž
 Šibeník
 kaple sv. Anny
 Strkovice
 Matylda
 Dobříčany
 Bergrutsch
 Drahúš
 Bihlova vila
 Most
 stará radnice
 židovský hřbitov
 nová radnice
 Most
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Martina
 Postoloprty
 Mradice
 pivovar
 židovské ghetto
 kostel sv. Valentina
 silniční most
 menhir Zakletý mnich
 kostel sv. Jiljí
 kaple sv. Ferdinanda
 Najštejn
 hradiště u Černovic
 Písečný vrch
 Milošice
 Skalní okno
 Kličín
 kostel sv. Martina
 Starý Žeberk
 Špičák
 Skřivánčí vrch
 Patokryje
 Poláky
 Hausberk
 smírčí kříž
 Korozluky
 Libědice
 kostel sv. Víta
 kostel sv. Kateřiny
 smírčí kříž
 Blatno
 Nový Žeberk
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Jiří
 Líčkov
 Lipno
 kamenný kříž
 Pětipsy
 Tuchořice
 zavlažovací nádrž
 Travertinová kupa
 židovský hřbitov
 židovské ghetto
 Široké Třebčice
 kostel sv. Václava
 Hradiště
 Doupovská dráha
 kaple sv. Anny
 Hřivice
 kostel sv. Vavřince
Základní informace místa
ID místa: 4706
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: chátrající
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 15.10.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama