kostel sv. Petra a Pavla

Ten vznikl v letech 1739–65 podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera, provádějícím stavitelem byl Jan Kryštof Kosch. Základní kámen stavby byl položen 13. 5. 1739. Nedostatečně únosné písečné podloží výšiny si vynutilo zaberanění dřevěných pilotů do hloubky, údajně odpovídající výšce kostela bez věží. Stavbu kromě technických problémů brzdily i války poloviny 18. století a nedostatek peněz. Budování vlastního kostela trvalo do roku 1763, dva další roky se dostavovaly věže. Jedná se o dokonale symetrickou barokní centrálu s lodí ve tvaru řeckého kříže. Okrouhlému presbytáři na východní straně odpovídá předsíň s kruchtou o stejném půdorysu na straně západní. V koutech kříže jsou nakoso umístěny čtyři osmiboké kaple, ze západních vyrůstají věže téhož půdorysu s vysokými báněmi. Stavba o nevelkém půdorysu (přibližně 25 x 20 m) svým umístěním a značnou výškou dociluje velmi monumentálního účinku. Vnitřní vybavení pochází převážně z doby stavby. Freskovou výzdobu (zejména v kopuli) provedl Franz Müller, oltáře a další dřevořezby K. L. Waitzmann. Po roce 1945 a následném vyhnání německého obyvatelstva kostel začal výrazně chátrat. Velkoplošná těžba hnědého uhlí zdevastovala krajinu v širokém okolí, jejíž dominantou dodnes je. S opravami se začalo až roku 1999 a pokračují dodnes. Řada hodnotných prvků stavby byla nenávratně poškozena (především fresky). Válečným rekvizicím unikl jediný zvon, pocházející z roku 1520..