Osecký klášter - letecký snímek
© Radovan Smokoň 05/2008
Roku 1206 byl položen základ k chrámu Panny Marie, o dva roky později byl vysvěcen hlavní oltář a hřbitov. Areál komunity se rozrůstal o další budovy, které sloužily naplňování řehole, ubytování pocestných i bezplatnému ošetřování nemocných. V nově založené zahradě pěstovali mniši zeleninu i dosud nevídané druhy ovoce. O rozkvětu kláštera svědčí také okolnost, že se jeho opatem stal energický Slavko z roku Hrabišiců, stejnojmenný vnuk zakladatele této cisterciácké komunity, písemně doložený v pramenech v letech 1238-1239. Za jeho vlády byla dokončena výstavba klášterních budov. Po dlouhých letech strávených vedením kláštera odešel opat Slavko do Pruska obracet tamní pohany na křesťanskou víru a stal se v této diecézi biskupem.
Komplex cisterciáckého kláštera založeného na sklonku XII. století zaujímá značnou část Oseka a rozhodně ho nepřehlédnete. Velikonoční pondělí bylo sice zavíracím dnem, ale kromě objektu patrně obývaného cisterciáky (kde nás kromě cedulky „Privat“ přivítaly další německo-české nápisy a posléze i ostražitý vrátný, který několikrát ocitoval nápis z cedulky a dále nás nepustil) byl vnější areál kláštera volně přístupný. ...Přes mříže bylo možno nahlédnout do klášterního kostela Panny Marie (do současné barokní podoby přestavěn v letech 1712 – 1718 litoměřickým stavitelem Octaviem Broggiem), který zvenku vyhlíží velmi udržovaně, při pohledu dovnitř se však zdá, jakoby stropem na více místech zatékalo. Dle ukazatele na křižovatce u kláštera je to odsud na zříceninu hradu Osek (Rýzmburk, Riesenburg) 5 km. S výjimkou staré zrezivělé cedule se špatně čitelným nápisem „Vstup na hradiště zakázán“ na rozcestí u hradu jsme na místě nenašli žádnou jinou zmínku (značku, ukazatel apod.) o slovanském hradišti, které se zde mělo rozprostírat. Nedaleko hradu pořízené fotografie tak možná mohou, ale rozhodně nemusí být pozůstatky hradištních valů.
|
Přihlášení |
