Tvrz uváděna r. 1408 jako majetek Vchyny z Bělušic. Později se stala součástí dvora, který vlastnil rod Charvátů z Barštejna, pánů z Bílé a opět Charvátů. Jako panské sídlo sloužila tvrz do 16. století. Od 17. stol. do r. 1925 ve vlastnictví Chotků.
Bělušice jsou doloženy roku 1231, kdy je vlastnil Vít z Bělušic. V roce 1240 je uváděn Boleslav z Bělušic a v roce 1377 pánové Jindřich a Bozděch z Bělušic. Po nich v písemných dokumentech v roce 1404 figuruje Jan z Bělušic. Tvrz se v písemných pramenech objevuje poprvé v roce 1408, kdy je uváděna jako majetek Vchyny z rodu pánu z Bělušic, který je dále zmiňován v roce 1421. Bělušice byly později centrem většího hospodářství, které vlastnil v roce 1523 Jan Charvát z Barštejna. V roce 1566 získali zdejší majetky páni z Bílé, ale už v roce 1570 se vrátily do rukou Charvátů z Barštejna. Za účast na stavovském povstání hrozila konfiskace tehdejšímu majiteli Janu Charvátu, v roce 1623 však byl omilostněn a bělušické hospodářství mu zůstalo. Po něm vlastnila Bělušice jeho dcera Alžběta Charvátová, která se provdala za Karla Chotka z Chotkova. Při přestavbách v 19. století byla většina starších budov zbořena, část obvodového zdiva tvrze s mohutnými opěráky se zachovala. V držení rodu Chotků byl statek do pozemkové reformy v roce 1925. Do roku 1948 jej pak vlastnila rodina Baňků, poté zde sídlil státní statek a od roku 1990 opět rodina Baňků.
Milan Caha, 27.1. 2009
náčrt půdorysu v úrovní přízemí, stav r. 1991
© kol.: Encyklopedie českých tvrzí, I. díl [A-J], ARGO, Praha 1998
