© Vojtěch Kadaňka, 01/2010
Poblíž zámku Jezeří, severozápadně nad vesnicí Černice se nachází Černický vrch (566,2 m). Z jeho jižního svahu vybíhá směrem k jámě povrchového dolu ostroh, porostlý bukovým lesem. Na temeni ostrohu se nacházejí zbytky hradu neznámého jména označovaného někdy jako Hausberk. .
Vlastní hrad se skládal ze tří částí. Prvního a druhého předhradí a vlastního jádra hradu s věží a hlavní budovou. Věž byla okrouhlá útočištná (tzv. bergfrit), asi 10m široká a zdi asi 3-4m silné. Dnes se tam nachází pouze mohylovité torzo. Za věží se nacházela vlastní hlavní budova, ze které již nic nezbylo.Též se tam nachází hranatý otvor do země, který ma být buď cisterna na vodu, nebo vstup do sklepení. Kolem věže se v půlkruhu nacházela mohutná plášťová hradba o síle minimálně 2 m, která pravděpodobně původně obíhala celé jádro hradu. Dále velmi zřeteně vystupují hrany bývalé hradby a jejich příkopy.
Na hrad se dostanete první odbočkou za vsí Černice, vpravo do kopce. Asi po 700 metrech dojdete přímo pod hrad, kam se dostanete dále po lesní cestě.
Hausberk, Alberk - aneb jak je to s jménem hraduKlíčová je skutečnost, že podle povrchového průzkumu stál náš hrad již ve druhé polovině 13. století. O Alberku přitom i sám Sedláček uvádí, že tvrz postavil až Jiří z Hochhausu před rokem 1565. Velmi pravděpodobně stávala i s poplužním dvorem přímo uprostřed Albrechtic. Definitivního potvrzení její pozice se však již nedočkáme, celé Albrechtice ustoupily těžbě uhlí..
dějiny hraduZánik nedlouho existujícího hradu indikuje absence mladších nálezů do první poloviny 14. století, T. Durdík ji dává do souvislosti se založením sousedního hradu Jezeří..
Hrad neznámého jména nad AlbrechticemiJeho dispozice byla trojdílná, celou východní stranu – obě předhradí i jádro – obíhal vnější příkop s valem. Nejsevernější první předhradí nacházející se za šíjovým příkopem mělo patrně pouze obrannou funkci. Od jižnějšího druhého předhradí bylo odděleno vnitřním příkopem. Ten obíhal celé druhé předhradí, které bylo navíc ze západní i jižní strany chráněno dalším, nižším valem. Z jižní strany druhého předhradí se přes zmíněný příkop vstupovalo do jádra hradu. V čele stál okrouhlý bergfrit obkroužený ze tří stran plášťovou hradbou se vstupní bránou. Jižně od bergfritu se dnes nachází pouze řada terénních nerovností s nepatrnými zbytky zdiva a částečně přitesanou skálou. Podle těchto nerovností lze určit, že nejjižnější místo areálu zaujímal obytný palác. Mezi ním a bergfritem se nachází úzký objekt zasekaný do skály, snad zbytek cisterny?
Zprávy o historii hradu nejsou, není jisté ani jeho jméno. Jako Hausberk byla A. Sedláčkem označena nejspíš pouze hradní zřícenina. Archeologické nálezy dokládají dle Tomáše Durdíka život na hradě v rozmezí druhé poloviny 13. a první poloviny následujícího století. Hrad patrně pozbyl význam v souvislosti s dokončením výstavby sousedního Eisenberka (Jezeří) v letech 1363–65 Nevlasem ze Rvenic. Ten se dá tušit i jako možný majitel hradu u Albrechtic, protože od roku 1354 je uváděn jako majitel vesnic po hradem – Strupčic a Albrechtic. Hrad u Albrechtic jasně představuje bergfritový typ šlechtického hradu druhé poloviny 13. století. Vzhledem k poměrně krátké době používání hradu na něm nedošlo k zásadním přestavbám, a tak lze z jeho zřícenin pohodlně vyčíst jeho původní podobu. Areál je dnes porostlý vysokým bukovým lesem..
|
Přihlášení |
