Nepatrné zbytky zaniklého hradu neznámého jména. Postaven ve 2. pol. 13. století, zanikl zřejmě již v polovině 14. století. Z trojdílného hradu (jádro a 2 předhradí) dochovány nevýrazné zbytky zdiva, valy a příkopy.
Hlavní obrázek místa
Jádro hradu se zbytky věže z hrany druhého předhradí
© Filip Matoušek 05/2008

popis hradu

Poblíž zámku Jezeří, severozápadně nad vesnicí Černice se nachází Černický vrch (566,2 m). Z jeho jižního svahu vybíhá směrem k jámě povrchového dolu ostroh, porostlý bukovým lesem. Na temeni ostrohu se nacházejí zbytky hradu neznámého jména označovaného někdy jako Hausberk. . Vlastní hrad se skládal ze tří částí. Prvního a druhého předhradí a vlastního jádra hradu s věží a hlavní budovou. Věž byla okrouhlá útočištná (tzv. bergfrit), asi 10m široká a zdi asi 3-4m silné. Dnes se tam nachází pouze mohylovité torzo. Za věží se nacházela vlastní hlavní budova, ze které již nic nezbylo.Též se tam nachází hranatý otvor do země, který ma být buď cisterna na vodu, nebo vstup do sklepení. Kolem věže se v půlkruhu nacházela mohutná plášťová hradba o síle minimálně 2 m, která pravděpodobně původně obíhala celé jádro hradu. Dále velmi zřeteně vystupují hrany bývalé hradby a jejich příkopy. Na hrad se dostanete první odbočkou za vsí Černice, vpravo do kopce. Asi po 700 metrech dojdete přímo pod hrad, kam se dostanete dále po lesní cestě.
Lubomír Hlavatý, zdroj:Durdík, T.: Povrchový průzkum zaniklého hradu neznámého jména u Albrechtic na Mostecku, 6.7. 2006
historie

Hausberk, Alberk - aneb jak je to s jménem hradu

Starší literaturou i místní tradicí byl náš hrad od dob A. Sedláčka mylně spojován se zaniklou tvrzí Alberk, to je však poměrně spolehlivě vyvráceno. Klíčová je skutečnost, že podle povrchového průzkumu stál náš hrad již ve druhé polovině 13. století. O Alberku přitom i sám Sedláček uvádí, že tvrz postavil až Jiří z Hochhausu před rokem 1565. Velmi pravděpodobně stávala i s poplužním dvorem přímo uprostřed Albrechtic. Definitivního potvrzení její pozice se však již nedočkáme, celé Albrechtice ustoupily těžbě uhlí.

Zany, 23.7. 2006

Další texty historie

Půdorys místa

terénní náčrt hradu
© T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Ústecký kraj,  Most  (MO),

Místa v okolí

 Albrechtická štola
 Švédské šance
 Josefinina skála
 Jezeří
 Lniště
 socha sv. Jiří
 socha sv. Vavřince
 Starý Žeberk
 Dřevařský rybník
 Skalní okno
 Janov
 milník
 Nový Žeberk
 kaple
 Jeřabina
 Eduardova skála
 Růžový vrch
 kostel sv. Kateřiny
 Bílý sloup
 Rieckenova vila
 Červený Hrádek
 Pilařský rybník
 Litvínov
 Matylda
 nová radnice
 Sirné lázně
 socha Herkula
 stará radnice
 Střelnice
 městské sklepy
 kostel sv. Jiljí
 hřbitovní kaple
 důl Pluto II.
 Einmannbunker
 důl Pavel I.
 židovský hřbitov
 Najštejn
 Maják
 Ressl
 Most
 Černý rybník
 Most
 Bihlova vila
 kostel sv. Václava
 Kolektivní dům
 kostel sv. Valentina
 krematorium
 smírčí kříž
 Loučná
 Kamencové jezero
 Šibeník
 hrad u Brandova
 Špičák
 kostel sv. Mikuláše
 Blatno
 Bergrutsch
 Salesiova výšina
 Vlčí hora
 kaple Patronů Čech
 kostel sv. Marka
 Rýzmburk
 kostel sv. Barbory
 židovský hřbitov
 Lichtenwald
 smírčí kříž
 Hausberk
 smírčí kříž
 Údlice
 Fláje
 Přečaply
 kostel sv. Matouše
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Jiří
 pivovar
 kamenný kříž
 Patokryje
 kaple Panny Marie
 smírčí kříž
 kostel sv. Mikuláše
 hradiště u Černovic
 kaple sv. Ferdinanda
 Skřivánčí vrch
 kostel sv. Havla
 Ahníkov
Základní informace místa
ID místa: 1741
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 23.7.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama