Původně gotická tvrz, sídlo vladyckého rodu z Kněževsi, jejíž počátky sahají do 1. pol. 14. stol. Prvotní tvrz stavebně upravena v duchu renesance v 1. pol. 16. stol. Ve 2. pol. 18. stol. stavba barokně rozšířena. Po průzkumu a rekonstrukci od r. 2013 sídlo regionálního muzea.
Hlavní obrázek místa
Západní obvodová stěna se střílnovými okny.
© Jiří Niesyt, 04/2014
Malá obec Kněževes s asi 150 obyvateli je doložena od r. 1370, od 1. poloviny 15. století byla místní tvrz sídlem vladyckého rodu. Často je podle názvu katastrálního území zvána Kněževes nad Oslavou. Samotná řeka Oslava však protéká údolím západně od obce. Kněževes leží asi 1,5 km východně od Radostína nad Oslavou, kterým prochází silnice II/354 spojující Nové Město na Moravě a Velké Meziříčí. Železniční spojení obec nemá, neprocházejí tudy ani turisticky značené cesty. Místní tvrz gotického původu, od 18. století označovaná též jako lovecký zámek, je po provedeném průzkumu a opravě od r. 2013 sídlem Regionálního muzea Horního Pooslaví, jehož sbírky mají být v průběhu r. 2017 zpřístupněny veřejnosti.
15.4. 2017
historie

Dějiny obce jsou zhruba až do první poloviny 16. století spojeny se zdejším opevněným sídlem - drobnou tvrzí, náležející dosud málo známému zemanskému rodu erbu zkříženého šípu a podpěry kuše, píšícím se „z Kněževsi“. V roce 1421 je kupříkladu zmiňován panoš Matějek z Kněževsi spolu se svou manželkou Eliškou, kteří si od Jana ze Svratky kupují svratecký dvůr. Po získání svrateckého dvora se již posléze jmenují „na Svratce“. V roce 1445 prodává žďárský klášter doživotně za sumu 10 kop pražských grošů půl vsi Borů (Horních Borů) s rychtou, mlýnem a se vším příslušenstvím panoši Matějkovi z Kněževsi a jeho synům Janu, Václavu a Martinovi, aby ves osadili lidmi. Děje se tak na radu Jiřího z Poděbrad. V roce 1466 provdává Eliška ze Svratky (manželka Matějka z Kněževsi) dceru Annu za Jiříka z Šiborova (Šeborova). Eliška zároveň oba manžele činí dědici svého věna na 2 lánech ve Svratce. Jiřík zapisuje své ženě Anně podíl na…  číst dále

Jiří Niesyt, 13.4. 2014

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR), Kněževes

Místa v okolí

 Zahradiště
 železniční viadukt
 železniční viadukt
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Martina
 socha kavky
 železniční viadukt
 boží muka
 Radešín
 Bohdalov
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Rocha
 kostel sv. Václava
 fara
 Nové Veselí
 Mostiště
 boží muka
 kostel sv. Marka
 boží muka
 Černá
 Stránecká Zhoř
 Bobrová
 Rudolec
 kaple sv. Anny
 Velké Meziříčí
 boží muka
 radnice
 Obecník
 židovský hřbitov
 kostel sv. Mikuláše
 Malá synagoga
 Stará synagoga
 Nová synagoga
 katovna
 Moravec
 Křižanov
 kaple sv. Barbory
 kaple sv. Barbory
 kostel sv. Václava
 Žďár nad Sázavou
 mariánský sloup
 Sáblíkův lesopark
 kašna Píseň hor
 kamenný most
 Rosička
 radnice
 Lhotka u Mirošova
 evangelický kostel
 kostel sv. Kunhuty
 kamenný most
 Najdek
 Žďár nad Sázavou
 kaple sv. Markéty
 dolní hřbitov
 Blažkov
 kostel sv. Václava
 kostnice
 Ořechov
 kostel sv. Mikuláše
 kostnice
 boží muka
 Rohy
 Kamenice
 Zátiší
 Skalský dvůr
 Ronov
 boží muka
Kontaktní informace
Regionální muzeum Horního Pooslaví, z.s.
Kněževes 3
CZ - 594 44, pošta Radostín nad Oslavou
http://www.muzeumhp.cz/
muzeum@muzeumhp.cz
Základní informace místa
ID místa: 11696
Typ místa: tvrz
Stav místa: přestavěno
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 15.4.2017
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.

Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

Cestování

Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.

reklama