Rokštejn

Z obou zastávek vedou k hradu turistické značky. Pokud jedete autem, nespoléhejte se na to, že se s ním dostanete až k hradu – vedou k němu buď ryze lesní, nebo značně rozbité cesty, auto je tedy lepší odstavit v některé z blízkých vesnic. Ve všední dny je také možnost dostat se autobusem do Panské Lhoty, odkud se dá na hrad taky v pohodě dojít (cca 1,5 km); autobusové spojení je však i v pracovní dny velmi omezené, o víkendech a svátcích žádné. Na hradě probíhá od r. 1981 v období letních prázdnin archeologický výzkum. Je tedy nezbytné respektovat místa, kam návštěvníci právě nemohou kvůli probíhajícímu výzkumu vstoupit, a to i v době, kdy tam archeologové nejsou! Hrad v několika posledních letech také prošel (a stále prochází) nezbytnými stavebními úpravami, aby nebyla ohrožena bezpečnost návštěvníků padajícími kameny, zdivem či omítkou. Je v plánu i zpřístupnění hradní věže, avšak pouze za pěkného počasí. Od Rokštejna vede značená stezka do nedaleké Brtnice (cca 6 km převážně lesem), kde je po velmi dlouhé době veřejnosti zpřístupněný tamní zámek..

Naděje se však nesplnily a rozsáhlý újezd získal brtnický Hrut z Kněžic (1213–1259) z rodu Hrutoviců, který postavil k jeho ochraně hrad, připomínaný poprvé v r. 1289; tehdy se podle něho nazývali bratři Bernart, Zdislav a Vrš z Rukštejna. Hrutovici postoupili v r.1360 hrad Rukštejn (Rokštejn) a vsi Stařeč, Slavice, Římov, Okříšky, Číchov, Petrovice, Jestřebí, Přibyslavice, Čáslavice, Smrčné (dnes Dolní Smrčné), Lhotu, (dnes Panská Lhota), Uhřínovice a Malé markraběti Janu Jindřichovi, který odkázal v r.1371 zboží svému synu Janu Soběslavovi. Koncem 14. a počátkem 15. století se stal hrad opěrným bodem moravských markrabat proti vzrůstající moci Jihlavy. Nepřátelství vyvrcholilo v r. 1402 přepadením Jihlavy vojsky markraběte Prokopa. Jan Soběslav zastavil hrad v r. 1378 Hynku z Valdštejna, jehož syn Jindřich stál na počátku husitských válek na straně císaře Zikmunda po boku města Jihlavy. Synové Jindřicha z Valdštejna Zdeněk a Jindřich však přešli na stranu husitů a velmi škodili Jihlavským. Při hospodářském vyrovnání v r. 1444 se mluvilo o vrchním a dolním hradě Rukštejně. Jako jinde ani u Rukštejna však nešlo o dva hrady, nýbrž pouze o horní a dolní část jednoho hradu. Tehdy náleželi k Rukštejnu někteří manové. Ještě za krále Jiřího z Poděbrad byl majitel hradu Hynek z Valdštejna věrným stoupencem královým a škodil Jihlavským. Za válek česko-uherských však Korvínovi přívrženci Rukštejn pobořili a od té doby je v troskách; v 16. století se připomíná jako pustý. Obtížně přístupný hrad stával na vyvýšenině u Přímělkova nad ústím Brtníčky a střežil cestu k Jihlavě. Měl přirozenou ochranu ve skalních útesech, které jeho opevnění doplňovaly; navíc na severní a západní straně byl chráněn rybníkem. Materiál ke stavbě hradu byl získán z lomu, vzdáleného asi 250 m na jihovýchod od dnešní zříceniny. Příchod k hradu od severu k jihu byl chráněn opevněním, hradbami, příkopem a několika věžemi. Vlastní hradní objekt tvořil palác, kaple a vedlejší obytná stavení i mohutná čtyřhranná věž, jejíž zříceniny dodnes svědčí o velkoleposti středověkého feudálního sídla stejně jako zbytky hradního ochozu a hlavních zdí..