kostel sv. Martina

Za pozůstatek obytné stavby tvrze bývá považováno patřilo torzo hranolové stavby, která se používá jako márnice. To je však až pozdně středověké či renesanční. Jádro kostela pochází z roku 1200, dochováno je z něj zdivo lodi a západní věž. Románské kněžiště bylo kolem roku 1250 nahrazeno raně gotickým s hranolovou přístavbou sloužící dnes jako sakristie. Roku 1703 byl kostel, který byl po požáru roku 1681 v chatrném stavu, opraven. V 60. letech 18. století byla loď zaklenuta, zvětšena její okna, vestavěna hudební kruchta, proražen západní vstup do věže a přistavěna předsíň. Současný kostel je situován na mírném návrší při východním okraji obce. Je to jednolodní orientovaná stavba s polygonálním závěrem kněžiště a čtyřbokou věží v průčelí. K severní straně kněžiště je přistavěna patrová sakristie s vlastním vchodem. K věži je představěna předsíň se vstupem do kostela. Zvonicové patro věže je prolomeno jednou okenní osou. Věž je kryta helmou přecházející v lucernu s makovicí s dvouramenným křížem. Kněžiště je zaklenuto jedním obdélným polem křížové žebrové klenby s paprsčitým závěrem, loď dvěma poli pruské klenby a sakristie valeně. Kruchta je podklenuta valeně, zatímco předsíň je plochostropá. Zejména na západní a jižní straně jsou kolem kostela patrné valy a příkopy po středověkém sídle. Kostel sv. Martina je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Římskokatolická farnost Čáslavice je však administrována ex currendo z farnosti Babice u Lesonic. Kostel s ohradní zdí a okolní valy s příkopy jsou od roku 1958 chráněny jako kulturní památka České republiky..