© Ivo Rozehnal, 09/2014
Šumperský mariánský sloup má stupňovité podnoží, které začíná schodištěm, zvedajícím se k mohutnému členitému pískovcovému podstavci s grottou, v níž je socha ležící sv. Rozálie. Sloup obíhá balustráda, kterou zdobí v rozích sochy světců – sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Františka Xaverského a sv. Bruna, ochránců proti moru a jiným katastrofám. Na horní plošině podstavce stojí v rozích další sochy světců – sv. Josefa, sv. Petra, papeže Řehoře XII. a sv. Jana Nepomuckého. Na nejvyšší části podstavce jsou vyobrazeny symboly "černé smrti", sloup samotný je hladký, se zdobenou hlavicí, se sochou Panny Marie Neposkvrněného početí.
Mezi světci na podnoži a balustrádě bývaly dříve sochy andělů, ty zde dnes již nejsou.
V knize Města a Městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se uvádí, že mariánský sloup pochází z let 1718–1720 a jeho autorem je sochař Jan Václav Sturmer, významný představitel vrcholného olomouckého baroka. Sloup byl opravován v letech 1911, 1931, 1958 a 1994–1996.. ... Barokní sloup se sousoším byl postaven poté, co v létě roku 1714 zasáhla Šumperk velká morová epidemie. Mor si vyžádal přes 180 obětí. ...Po ukončení epidemie se šumperští měšťané rozhodli postavit na náměstí u radnice morový sloup jako poděkování za skončení strašné pohromy i jako ochranu před podobným neštěstím. Umělecké dílo, vytvořené ve vrcholně barokním stylu, bylo dokončeno na podzim r. 1720. Sochařské práce na sloupu se přisuzují kladskému sochaři a řezbáři Michaelu Kösslerovi..
